Náš pes na tom na stáří není dobře se srdcem. Když jsme se loučili s doktorem Chvátalem, který mu předepsal léky, napadlo mne se zeptat, jak se daří místnímu Rotary klubu, jehož je dlouholetým členem. Byl jsem tam totiž, coby novinář, dvakrát hostem. Po prvé šlo tuším o debatu o médiích a o politice, podruhé jsem u rotariánů mluvil o klientelismu.
Nevím, co mne to tenkrát napadlo, nejspíš jsem chtěl být originální a udělat na místní elitu dojem. V každém případě jsem vlivným a bohatým lidem, kteří pravděpodobně za své společenské postavení dílem vděčí klientelismu, coby společenskému nešvaru, převyprávěl, co jsem o klientelismu slyšel od Jana Kellera. Šlo o úvahu, že zatímco v minulosti vznikl moderní stát slučováním lokálních klientelistických struktur, nyní hrozí, že se stát na lokální klientelistické struktury rozpadne. Keller to samozřejmě popsal s erudicí sociologa a znalostí historie poutavěji, než jak to drasticky zkracuji, nicméně o co mi šlo, bylo vystrašit místní rotariány, že když zkolabuje stát, bude na nich zajistit fungování obce, dát lidem práci a výměnou za jejich loajalitu jim garantovat bezpečnost a životní jistoty. Konec konců, rotariáni jsou hnutím, které si dává za domácí úkol solidárně pomáhat, sloužit a svou společenskou odpovědnost odvozuje od svého bohatství a vlivu.
Od mé návštěvy u rotariánů a od zmíněného rozhovoru s Kellerem uplynulo dobrých deset let. Stát se stále ještě nerozpadl a napadlo mne, že k situaci, kdy by se lokální oligarchové museli postarat o místní bezprizorní lid, třeba ani nedojde. A asi je to tak lepší, protože podle doktora Chvátala zdejší lokální rotariánský étos poněkud vyprchal. Z původních místních rotariánů někteří zemřeli, jiní zkrachovali a odešli. Dobročinnost se prý stále provozuje, ale většinu času zabere vzájemné dohazování si kšeftů. Čili klientelismus. Pro případ, že by zkolaboval stát, měl by asi bezprizorní lid spoléhat spíše na sebe než na rotariány.
Na doktora Chvátala spolehnutí je. Voláme mu, když je nejhůř, a už dvěma našim kozám pomohl, když jim při komplikovaných porodech šlo o život. Když teď do třetice zachránil život ještě psovi Arrnymu, došlo nám, že do třetice také odmítl vzít si za odvedenou práci peníze. Nevím, zda je to proto, že jsme se za ta léta spřátelili, anebo zda veterináři obecně léčí za peníze, ale životy zachraňují zdarma. Anebo zda je to Chvátalovým rotariánstvím.
Fejtón vyšiel v brnianskych Kulturních novinách 27/2018
Predchádzajúce fejtóny po kliknutí na meno dolu
