Ještě se vracím k 17. listopadu. Tento den nemůžeme nic slavit, pouze si musíme připomenout, co se toho dne událo.
Den 17. listopad 1939 byl vždy připomínán jako Mezinárodní den studentstva a tak by také měl být připomínán i nadále. Pokud ho budeme přejmenovávat, za čas se zapomene, že 17. listopadu 1939 němečtí nacisté tvrdě zasáhli proti našim studentům. Bez soudu jich devět v Ruzyni popravili, asi 2000 studentů odvezli do koncentráků. Následovalo zavření všech vysokých škol. To si musíme připomínat, ty popravené a uvězněné studenty, kteří spáchali tak „hrozné činy“, ohrožující Velkoněmeckou říši. Co vlastně provedli, že je čekal takový trest? Mírumilovně si připomenuli 28. října 1939 výročí vzniku jejich vlasti Československé republiky a 15. listopadu 1939 se pietně rozloučili se svým kolegou Janem Opletalem, smrtelně postřeleným německou střelou 28. října 1939 v Praze.
Vypravte se vyhledat ve svém městě dům s pamětní deskou, se jménem člověka, který za okupace položil svůj život za vlast Československou republiku. Vypátrejte něco o tom člověku, kdo to byl, jak žil, čím se zabýval. Můžete o něm napsat do místních novin. Děti mohou vyprávět ve škole. Na dalších vycházkách pokračujte v hledání podobných míst. Udělejte si doma mapku a do ní zakreslujte navštívená místa. Mějte na paměti, že těmito místy procházela historie a ti lidé se na ní podíleli.
