Německo se dohodlo s USA o Nord Streamu 2

Po ukončení sporu o plynovod Nord Stream 2 v Baltském moři se německým politikům ulevilo. V návaznosti na dohodu mezi Německem a USA o dokončení plynovodu spolkový ministr zahraničí sociální demokrat Heiko Maas vyjádřil „úlevu, že jsme s USA našli konstruktivní řešení v otázce Nord Stream 2“.

Spolkový úřad zahraničí konstatoval: „Jako transatlantičtí partneři stojíme pevně na straně Ukrajiny.“ Dohodu uvítal i spolkový ministr hospodářství křesťanský demokrat Peter Altmaier a uvedl, že „v posledních letech jsme vždy usilovali o to, aby byly respektovány legitimní bezpečnostní zájmy Ukrajiny“. Za tímto účelem se vyslovil pro to, „aby byl tranzit plynu pro Ukrajinu prodloužen i po roce 2024“ a vyjádřil potěšení nad tím, že „transatlantická spolupráce je opět neporušená“. Transatlantický koordinátor německé vlády Peter Beyer ve Washingtonu prohlásil: „Je to dobrý den pro transatlantické vztahy, pro německo-americké přátelství.“

Dohodu přivítala také sociálně demokratická předsedkyně vlády Meklenburska-Předního Pomořanska Manuela Schwesigová. Řekla, že plynovod přes Baltské moře musí být dokončen, takže je dobře, že nyní došlo k dohodě. „Zemská vláda podporovala Nord Stream 2 od samého počátku a vždy projevovala svůj postoj, ať už to bylo jakkoli obtížné,“ prohlásila s tím, že „plynovod je důležitý pro dodávky energie v celém Německu a také pro Meklenbursko-Přední Pomořansko a zdejší pracovní místa.“ Zemní plyn je podle ní důležitým přechodným řešením, dokud nebudou stoprocentně zajištěny dodávky energie z obnovitelných zdrojů.

Německá podnikatelská komunita v Rusku ocenila rovněž dohodu mezi USA a Německem. „Je dobrým znamením, že Washington a Berlín urovnaly svůj spor a že plynové spojení, které je pro Evropu nesmírně důležité, může být dokončeno,“ řekl prezident Německo-ruské zahraniční obchodní komory Rainer Seele. „Zejména v těžkých dobách je důležité, aby mezi Ruskem a Evropou existovaly takovéto majákové projekty.“

Dohoda tak prozatím odvrací obnovení sankcí uvalených Kongresem USA na společnost Nord Stream 2 AG a jejího generálního ředitele. Americký prezident Joe Biden v květnu zrušil platnost opatření do srpna, aby obě strany měly čas na jednání. Náměstkyně ministra zahraničí USA Victoria Nulandová zdůraznila, že americká vláda je i přesto nadále přesvědčena, že Nord Stream 2 je „špatná dohoda“, která zvyšuje závislost Evropy na ruské energii. „Je to špatná situace a špatný plynovod, ale musíme pomoci chránit Ukrajinu a mám pocit, že jsme touto dohodou učinili několik důležitých kroků tímto směrem.“ Demokratická senátorka Jeanne Shaheenová uvedla, že „zatím není přesvědčena, že tato dohoda může minimalizovat významné ekonomické a bezpečnostní dopady dokončení tohoto plynovodu“. Ted Cruz, republikánský senátor z Texasu, označil dohodu za „katastrofální“ a řekl, že jde o „kapitulaci Joea Bidena před Putinem“. Celou snahu považuje za velkou geopolitickou chybu: „Generace ruských diktátorů budou z Bidenova omylu vysávat další miliardy. Plynovod bude sloužit k vydírání evropských energetických dodávek po celá desetiletí.“ Vedoucí republikán ve Výboru pro zahraniční věci Sněmovny reprezentantů USA Michael McCaul kritizoval, že nepochybuje o tom, že Rusko „použije plynovod Nord Stream 2 jako nátlakovou zbraň proti Ukrajině a transatlantické energetické bezpečnosti, jakmile bude uveden do provozu“.

Kritika také zazněla z Ukrajiny a Polska. Ukrajinský ministr zahraničí Dmitrij Kuleba a jeho polský protějšek Zbigniew Rau ve společném prohlášení dohodu odsoudili: Takové rozhodnutí „vytvořilo další politické, vojenské a energetické hrozby pro Ukrajinu a celou střední Evropu“. V dokumentu se dále uvádí: „Vyzýváme USA a Německo, aby našly vhodnou odpověď na vznikající bezpečnostní krizi v našem regionu.“ Uvádí, že dohodnuté návrhy na kompenzaci „bezpečnostního deficitu“ jsou pouze povrchní a nedostatečné. Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského deklaruje, že rozhodnutí o Nord Streamu 2 nelze přijmout „za zády všech, pro které projekt představuje skutečnou hrozbu“. To by se mohlo vyjasnit až při osobním setkání Zelenského a Bidena, naplánovaném na konec srpna.

Mluvčí polské vlády Piotr Mueller novinářům ve Varšavě řekl, že kancléřka Merkelová a ruský prezident Putin mají na svědomí „potenciální destabilizaci středovýchodní Evropy“. Rozhodnutí USA vzdát se odporu proti projektu „nás bohužel překvapilo“, pokračoval Mueller. „Je to pro tento region nevýhodné rozhodnutí USA, které povolily stavbu plynovodu.“ Vladimir Džabarov první náměstek předsedy Rady federace – horní komory ruského parlamentu naopak prohlásil: „Tato dohoda nám dává možnost v klidu dokončit výstavbu Nord Stream 2 a plně zahájit provoz.“

Spolková kancléřka Angela Merkelová podle vládních zdrojů telefonicky hovořila s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o plnění minských dohod o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny. Tématem rozhovoru byly také energetické otázky, jako je tranzit plynu přes Ukrajinu a plynovod Nord Stream 2. V prohlášení po telefonátu Kreml ocenil „důsledné odhodlání“ německé strany realizovat „výhradně ekonomický projekt“. Cílem je podle ní posílit energetickou bezpečnost Německa a EU. Diskutovalo se také o možném prodloužení smlouvy o tranzitu plynu přes Ukrajinu, která vyprší v roce 2024. Předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Röttgen považuje dohodu s USA ve sporu o plynovod Nord Stream 2 v Baltském moři za správnou.

Ruský velvyslanec v USA Anatoly Antonov ve Washingtonu prohlásil, že německo-americké prohlášení k projektu obsahuje politické útoky proti jeho zemi. Uvedl, že Rusko nikdy nepoužívalo své vlastní energetické zdroje jako nástroj politického nátlaku.

Německo a USA se léta přely o plynovod – nyní je spor prozatím u konce. Podle obou stran se německá vláda zavazuje, že pokud Rusko využije svou energetiku jako politickou zbraň, přijme vnitrostátní opatření a bude usilovat o sankce na úrovni EU. Kromě toho má být zřízen fond na podporu vodíkových projektů a obnovitelných zdrojů energie na Ukrajině, a to i za účasti soukromých investorů. To by mělo snížit závislost země na ruské energii. Kromě toho má být ukrajinská elektrická síť s německou podporou připojena k evropské síti. Na oplátku se USA vzdají svého odporu vůči Nord Stream 2 a upustí od sankcí. USA se tomu dlouho snažily zabránit, Washington se nyní tohoto odporu vzdal. Na oplátku však Německo slíbilo, že v případě potřeby bude vyvíjet tlak na Rusko, aby země jako Ukrajina nemusely trpět jeho energetickou politikou.

Německý tisk vedle katastrofických pohrom v zemi věnuje přední pozornost této záležitosti. Mnichovské SÜDDEUTSCHE ZEITUNG hovoří o „měkkém kompromisu“ a zdůrazňují: „Zastánci plynovodu vynaložili velké úsilí, aby projekt banalizovali na čistě ekonomický. Skutečnost, že vlády USA a Německa musely po složitých jednáních dosáhnout kompromisu na nejvyšší úrovni, aby zažehnaly rozsáhlý konflikt kolem plynovodu, svědčí o opaku. Z geopolitického hlediska způsobuje plynovod škody a německo-americká dohoda slouží k jejich omezení. Nejdůležitější je však poněkud nejasné sdělení. V případě nouze je možné potrubí uzavřít. Kreml by si mohl brzy vyzkoušet, jak vážně je to myšleno,“ zdůrazňuje hlavní bavorský list.

„Během rozlučkové návštěvy Angely Merkelové ve funkci kancléřky ve Washingtonu zjevně nezůstalo jen u zdvořilostních frází,“ analyzuje magdeburský list VOLKSSTIMME: „Dohodou o Nord Stream 2 si Merkelová dala sobě i Německu vhodný dárek na rozloučenou. Tím zmizí největší překážka v německo-amerických vztazích. Situace mezi Berlínem a Washingtonem se může vrátit do normálu. Největším poraženým v německo-americké dohodě je zřejmě Ukrajina. Je pravda, že prostředky na tranzit plynu mají být zachovány. Vláda v Kyjevě se však zároveň dozvídá, že podpora Washingtonu není neomezená. Ukrajině zůstává funkce, kterou plní od konce studené války: být nárazníkem mezi EU a Ruskem,“ poznamenává VOLKSSTIMME.

„Tubus také rozděluje Evropu,“ dodává NEUE OSNABRÜCKER ZEITUNG: „Polsko a pobaltské státy mají obrovské výhrady. Dohoda jim říká: Nezáleží nám na vás. A také Ukrajina se dívá dolů do sudu, s výjimkou příslibu investic do obnovitelných zdrojů energie. Neboť jak rozumět tomu, když kancléřka Merkelová oznámí „velmi velké napětí“, pokud Rusko nebude respektovat právo Ukrajiny jako tranzitní země plynu? Co to znamená: „že budeme aktivně jednat“? Přesně tak, znamená to: nic. Zvláště sporné by to mohlo být v případě, že by dohoda zahrnovala výměnu: Německo dostává od USA špinavý frakovaný plyn a Biden a jemu podobní se za to vzdávají odporu,“ obává se NEUE OSNABRÜCKER ZEITUNG.

(Komentár vyšiel na Vaševěc.cz 23. júla 2021)

(Celkovo 5 pozretí, 1 dnes)

Ďalšie články:

Facebook
Telegram
Twitter
Email

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Účet Klubu Nového slova – IBAN: SK8211000000002624852008
variabilný symbol pre Slovo 52525

Týždenný newsletter