Nejsme žádné stádo!

Marně jsem se domníval, že alespoň v čase vánočním a s blížícím se příchodem nového roku 2020 ztichne v České republice – byť jenom na okamžik – ale nejenom u nás – vyhrocené politické šílenství. 

Kdo stojí v pozadí tohoto přemrštěného krmiva, které je nám od rána do večera na mísách už drahnou dobu podstrojováno?

Není trapné robotickým moderátorům televize, ale už častěji i těm na rozhlasových vlnách, zúžení repertoáru, který nám omílají jako kolovrátek od časného rána do pozdního večera?

Ale musím se tázat, co tomu všemu říká žaludek početných – slušně placených politiků, s odstraněnou inflací, mlynářů prázdné slámy, mnoha slov, s málo myšlenkami – skoro mezi nimi už není rozdílu – jeden hot – vládne – li, jiný čehý – stojí – li na opačné straně?

Co oni dohromady na to?   

Nějakou nechtěnou kaši nám stravníkům tahle holátka na plotně nedává po miskách – ale již pravidelně v mamutích hrncích.

Jakoby s námi testovali, kdo ještě vydrží více a kdo ještě nezkolabuje. Svátek nesvátek.

mleczko.jpg

Mix Babiše, Čapího hnízda a k tomu kýble s gloriolou a se svíčkami za Václava Havla na Hrádečku, u domu, kde na pražském Rašínově náměstí bydlel, u libereckého schodu, na nějž si Velikán stoupl, do všeho trochu Koněva, pomníku pro Vlasovce, trochu ruských a čínských špionů a k tomu dání nám všem plný korbel vespolek Novotného z Řeporyjí, to je opravdu už jenom na blití.

Myslel jsem, že po oslavách Velké listopadové sametové revoluce aspoň v čase adventním tohle jančení poněkud zjihne.

A zatím je tu všechno tak hodně blízko a podobné té zemi zaslíbené, kterou jsem jedenkrát v životě navštívil – daleko od nás, patřící Kimovi.

Myslíte, že se mýlím?  Myslím si, že náš stav je ještě halasnější.

Není k popukání, spíše je k počurání. Ne-li podle prof. MUDr. Antonína Doležala, DrSc., jednoho z největších porodníků u nás, dokonce k lidskému vystolicování?

A k tomu vždy i si přidáváme ještě navíc trochu piety s minutou ticha k uctění, hlas zvonů táhnoucích ne nad závějí, ale nad kůrovcem sežraných stromů, nad památkou obětí nedávných zločinů, spáchaných z vykolejeného lidství?

Osobně, už skoro nemohu přečíst v novinách ani řádku, v níž je slovo Babiš, heslo Konec vlády jedné straky, příliš mně netěší placky na svátečních oděvech kolemjdoucích, vytlačených v masovém ražení.

Do hlavy mi stále hlasitěji vstupuje poselství jednoho ze zakladatelů časopisu Svět v obrazech, v němž jsem zanechal kus života svého:

„Žerte, ale nemlaskejte!“

Neadresuji tento povel ani zdaleka každému.

Ilustrace Andrzej Mleczko

(Celkovo 1 pozretí, 1 dnes)

Ďalšie články:

Facebook
Telegram
Twitter
Email

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Účet Klubu Nového slova – IBAN: SK8211000000002624852008
variabilný symbol pre Slovo 52525

Týždenný newsletter