Maďarsko se chystá k volbám. Proběhnou v neděli 11. dubna a druhé kolo o čtrnáct dnů později. Volební kampaň se však odvíjí ve zvláštní atmosféře. Jakoby všichni byli smířeni s tím, co přijde. Podle všech volebních průzkumů vítězem voleb bude pravostředový a národně zaměřený Fidesz a budoucím premiérem jeho předseda Viktor Orbán. Preference strany se pohybují už dlouhodobě mezi 55– 60 procenty a neslábnou, spíše mírně rostou. Agentura Medián nedávno přiřkla straně Fidesz 63 % hlasů rozhodnutých voličů. Průzkumy agentur Forsense anebo Szonda Ipsos jsou o něco střídmější. Socialisté na historickém minimu Naopak procenta dosud vládnoucích socialistů (MSZP) měsíc od měsíce hubnou. V únoru poprvé její preference poklesly pod 20 % a ocitly se na historickém minimu. Podle agentury Median by MSZP získala 18 % a její náskok na extrémistický Jobbik se zúžil na pouhá tři procenta. Socialistům začíná hrozit, že by ve volbách mohli skončit až na ponižujícím třetím místě. Dnes strana působí odevzdaným dojmem. Jako by se smířila s neodvratnou porážkou. Jako by utíkala od moci. Za svého volebního lídra nominovala málo známého a téměř neviditelného Attilu Mesterházyho. Kampaň je mdlá, bezbarvá, míjí se s hlavními tématy. Naopak nejvíce je ve volební kampani slyšet krajně pravicový Jobbik a jeho předsedu Gábora Vonu. Strana stoupá vzhůru krok za krokem. Už v loňských eurovolbách dosáhl její zisk 15 % a v EP má tři poslance. Tehdy to všichni zdůvodňovali extrémně nízkou volební účastí. Prognozy politologům nevyšli „V parlamentních volbách to bude jiné“, říkali politologové. Dnes se ukazuje, že nebude. Jobbik se chystá i do národního parlamentu a čtyři týdny před volbami se zdá, že to bude vstup až nepříjemně impozantní. Jejich vliv roste zejména mezi mladými voliči. V kategorii 18 až 24-letých má Jobbik dvakrát více příznivců než socialisté. Sociolog Mihály Csakó to vysvětluje: „Školy o politické situaci studentům informace neposkytují. Zdrojem informací jsou především internetové blogy, média a také debaty mezi vrstevníky“. Hledají jednoduché recepty na složité problémy. Jobbik jim imponuje svou rázností a radikálností. Maďarsko obecně projevuje sklon k nacionalismu a ke krajně pravicovým ideologiím. Podle nedávného průzkumu ústavu European Social Survey, jehož výsledky zveřejnil týdeník HVG, je Maďarsko na 3. místě v Evropě v příklonu obyvatelstva k pravicovému radikalismu. Silnější příklon je pouze na Ukrajině a v Bulharsku. K extrémistické pravici se hlásí více než pětina občanů. Nikde jinde v Evropě neroste počet stoupenců rychleji než právě zde. Na otázku „Proč?“ maďarští sociologové a politologové odpovídají shodně: „V reálném čase se potkaly poptávka a nabídka. Poptávka proto, že v Maďarsku kulminuje zklamání ze sociálně politického vývoje, z propadu životní úrovně, rozčarování z politických elit, pocit beznaděje. A nabídka v podobě extrémistického Jobbiku a jeho polovojenského křídla – maďarské gardy.“ Obavy jsou na místě Portál Hírszerzö upozorňuje, že nebezpečné je zvláště to, že mezi nejaktivnější sympatizanty nepatří jen „primitivové s holými hlavami a pochodující v kanadách, ale i doktoři, inženýři, učitelé a právníci“. Jobbik dnes na dříve průmyslovém severu a severovýchodě Maďarska, nejvíce postiženém kapitalistickou krizí, je už druhou nejsilnější politickou stranou. Současný premiér Gordon Bajnai nedávno vyzval Fidesz, aby v obraně demokracie spojili síly: „Z fanatického boje dvou velkých stran se zrodila příšera. Ta tu teď stojí před námi, buší na dveře a hrozí nám všem, hrozí Maďarsku i jeho sousedům.“ Také Fidesz už opakovaně deklaroval, že s Jobbikem po volbách koalici neuzavře. Je si jistý svým volebním vítězstvím, téměř jistý, že sám získá většinu mandátů, ale není si jistý, že získá většinu ústavní. Každé procento navíc pro Jobbik (i když víc hlasů „kradou“ nepopulárním socialistům, kteří Blairovskými reformami přišli o důvěru) jim ubírá z jejich koláče. Orbán chce být výsadním pánem a Jobbik je nepříjemným a nevítaným konkurentem. Maďarsko dnes rozhoduje o své příští pověsti. K čemu dospěje, je důležité pro celou Evropu, zejména pro Slovensko. Autor je publicista