Miroslav Pekník a kol.: Republika Česko-Slovensko. Od monarchie k vlastnému štátu. Ilúzie verzus realita. I. a II. časť | Václav Bělohradský: Čas pléthokracie. Když části jsou větší než celky a světový duch spadl z koně | Frey Carl Benedikt: Technologická past. Kapitál, práce a moc ve věku automatizace
Miroslav Pekník a kol.: Republika Česko-Slovensko. Od monarchie k vlastnému štátu. Ilúzie verzus realita. I. a II. časť.
Kniha Republika Česko-Slovensko je ďalšou publikáciou zo série odborných a vedeckých prác, ktoré vznikli na pôde Ústavu politických vied SAV v uplynulých rokoch. Jej autorský kolektív tvoria poprední a rešpektovaní odborníci slovenskej a českej vedeckej a vedecko-pedagogickej komunity, ktorí pôsobia a publikujú vo viacerých vedných odboroch, čím sa zabezpečila komparácia rôznych prístupov a interdisciplinárna interpretácia slovenského a českého politického diskurzu v oblasti výskumu utvárania a existencie spoločnej česko-slovenskej štátnosti. Tento štátny útvar a celá epocha jeho existencie zostáva živou a stále diskutovanou súčasťou dejín Čechov a Slovákov.
Základnou líniou diela je prezentácia širokého pohľadu na vznik Česko-Slovenska a priblíženie jeho následného formovania. Publikácia svojím záberom a jeho pestrosťou prekračuje úzko historický pohľad na problémy, od ktorých pôsobenia uplynulo už vyše sto rokov, ale stále sa o nich ešte v rôznych podobách diskutuje. V aktuálnych polohách sa analyzujú politické, právne, vojenské, sociálno-ekonomické, kultúrne a iné aspekty sledovaného historického obdobia. Skúmajú sa aj medzinárodno-politické súvislosti týchto procesov. Cennou súčasťou publikácie sú príspevky o regionálnych faktoroch pôsobiacich pri vzniku Česko-Slovenska.
Veda, Bratislava 2021, I. časť 760 strán, II. časť 624 strán
Václav Bělohradský: Čas pléthokracie. Když části jsou větší než celky a světový duch spadl z koně
Čas pléthokracie. Když části jsou větší než celky a světový duch spadl z koně |
Latinské slovo interregnum označuje čas přechodu, kdy nám minulost už a budoucnost ještě nepatří. Současné interregnum ohlašuje všudypřítomné slovo antropocén. Vynořilo se v roce 2000 k označení epochy, kdy je lidstvo rozhodujícím geologickým činitelem na planetě Zemi a kdy svou činností může svůj jediný domov v kosmu zničit.
Komunikační technologie přeměnily veřejné prostory v globální digitální mělčiny, kde se místo názorových většin formují většiny divoce lajkující a hejtující. Společnost se polarizuje, šíří se apokalyptické nálady a strach ze spiknutí mocných.
Do našich životních světů vtrhly hyperobjekty jako globální oteplování. Vše ovlivňují, všude škodí a všichni jsme současně poškození i viníci. Velebné velecelky jako národy nebo impéria se potrhaly, v mezerách mezi nimi se začíná formovat aktivistická demokracie kritických množství efektivně komunikujících, ale nezávislých jednotlivců – pléthokracie. V ní už nebojuje jeden „velký subjekt osvobození“ (demos) proti jednomu „velkému subjektu útlaku“ (kapitálu), spíše jsou v běhu pouliční bitky, v nichž se hybridizují centra a periferie, formy vlastnictví, kapitál a práce, globální a lokální identity.
Nakladatelství 65. pole, 2021
Frey Carl Benedikt:Technologická past. Kapitál, práce a moc ve věku automatizace
Technologická past. Kapitál, práce a moc ve věku automatizace.
Vynálezy můžou být pro lidstvo požehnáním. A pro člověka katastrofou. V roce 2013 všechna světová média vydala zprávu o závěrech odborného článku — téměř polovinu současných pracovních pozic prý může nahradit umělá inteligence. Z automatizace se od té doby stalo jedno z hlavních společenských i politických témat. Robotizaci se dál věnuje i jeden z autorů původního článku, ekonom Carl Benedikt Frey. Namísto nejisté budoucnosti však Frey studuje minulost. Podle něj se před lidstvem totiž odvíjí až příliš známý scénář: není to poprvé, co technologie zřejmě od základu promění lidskou společnost. Je sice pravděpodobné, že v dlouhodobém horizontu a dostatečném odstupu bude lidstvo z automatizace profitovat, stejně jako tomu bylo v případě technologií průmyslové revoluce. Ta ovšem byla z perspektivy většiny tehdejších lidí katastrofou: radikálně se zhoršila životní úroveň i mocenské vztahy, což vyústilo v mnohá politická zemětřesení. Automatizované budoucnosti se podle Freye nevyhneme — můžeme však výrazně ovlivnit, jak bude vypadat.
Host, 2021, 540 strán
