Na youtube si můžeme pustit Markétu Lazarovou, jakož i tvorbu překonávající hranice obraznosti svou nezamýšlenou nesmyslností. K těm příkladně dadaistickým lze počítat nejeden letošní předvolební šot.
Do jejich ostrého osvětlení vstoupil zástup známých lidí, kteří dosud ukazovali tvář zpravidla modelovanou seriózně vytvořenými scénáři, dlouhou dramaturgickou a režijní přípravou nebo pečlivým zkoušením scén. Pojednou však formovanou omamným požadavkem volebních štábů, aby jejich vlastníci vystoupili a vzývali Nejvyšší pravdu.
Hodně tak o svém nitru odhalili Jan Svěrák, Jiří Menzel a další umělecky činné postavy.
Dcera spisovatelky Ireny Obrmannové zase vyžilým hlasem a otevřeným slovníkem zapěla o pohlavní přitažlivosti Karla Schwarzenberga.
„Pěvecká divize“ Českého PEN klubu představila svůj i v nadsázce nepřijatelný popěvek, že „Kníže má k lidu blíže…“.
Jiná parta, vesměs herců, pro změnu zapáleně sdělovala, jak by „panu knížeti“ svěřila vlastní ratolesti. Přímo se zdůvodněním, že prezidentský kandidát je lepší člověk než oni…
Na závěr devótní povídačky o nadosobním papá se publiku zjeví sám předmět kultu s batoletem v náručí. Hotový barvotiskový obrázek propagandy v předvečer 1. světové války: velebný a laskavý císař Franz Josef I. chová v náručí sladké dítko – předloni zemřelého Ottu Habsburského. Vizte minulost, přítomnost i budoucnost mocnářství…
Politováníhodných úkazů se objevilo notně víc, než je zdrávo. Sestřenice mého dobrého kamaráda byla úplně unesena z velkolepého pohřbu zmíněného rakouského občana. A ač je onen přítel odjakživa sám monarchista, následně mi se zděšením vyprávěl o jejím vypjatém zápalu pro prezidentskou kampaň Karla Schwarzenberga. I neochotě přijmout demokratické principy do všech důsledků…
Není zdravé dělat ihned dalekosáhlé závěry, ale na sociálních sítích je moc důkazů o zklamání těch, kteří se vedle frenetické lásky ke Schwarzenbergovi zřejmě zhusta oddávali i obdobně vytvořené nenávisti k Jiřímu Paroubkovi…
Společně s tlakem majority médií, opět koordinovaných s volebním štábem, aktivizovali mnoho voličů. K opačné volbě. Obraně před neliberálním myšlením u „slušných a poctivých lidí“.
Zveřejnily Parlamentní listy
