„Velice mně potěšilo, když jsem uviděl článek pana Richarda Sťahela Škandálom je predovšetkým odkázanosť na dovoz vakcín,“ napísal nám náš pražský autor Otakar Mach. A poslal na danú tému svoj príspevok písaný pre české prostredie, ktorý však – nielen vzhľadom na spoločnú minulosť – má čo povedať aj slovenskému čitateľovi.
Jsem pamětník, narodil jsem se ještě za T. G. Masaryka. Nebudu mluvit o životě a událostech za té doby, Jsem biochemik z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Spolupracoval jsem s Ústavem onkológie SAV a CSc. jsem obhájil na Ústavu virológie SAV, Měl jsem to štěstí, že jsem prožil dobu velkého rozvoje biochemie a molekulární biologie. Valnou část svého života jsem pracoval s viry. Na ÚHKT s virem myší leukemie, na ÚEBG ČSAV, pak ÚMG ČSAV na viru Rousova sarkomu. To jsou retroviry, působíci u zvířat nádory a leukémie. S virem HIV jsem také pracoval.
Manželka, lékařka, pracovala na výzkumu nových léků na VÚFB. Tento ústav spolupracoval s chemiky z ÚOCHB. Pracovníci VÚFB podávali ročně průměrně 30-50 patentových přihlášek z oblasti farmacie.
Měli byste si zjistit, kolik v Československu, z toho v českých zemích, jsme měli v roce 1989 nemocnic, lůžek, lékařů a sester. Kolik lékařů a sester bylo ve zdravotních střediscích. Kolik lékařů a sester bylo oficiálně v zahraničí. Proti tomu postavte současná čísla.
Měli byste vědět, že v Československu byly mimo ústavy ČSAV vědeckou základnou vývoje léků (VÚFB) a vakcín (ÚSOL, SÚZ). Výrobu léků zajišťovala SPOFA., výrobu vakcín ÚSOL. Výzkum a výrobu vakcín vedl doc. Dimitruj Slonim. Jako jedni z prvních jsme začali vyrábět vakcínu proti dětské obrně. Podobná situace byla na Slovensku.
Velice rychle a nenávratně mizely po listopadu 89 takřka devastačně VÚFB, ÚSOL a SPOFA. S jejich zánikem ihned zmizela patentová práva na všechny léky, které byly z těchto ústavů.
Asi nevíte, že penicilin byl u nás objeven zcela nezávisle na Flemingovi českými vědci v malé farmaceutické firmě B. Frágner v Praze během Protektorátu. Jedním z těch vědců byl prof. RNDr. Josef Koštíř. Němci o ničem nevěděli a Československo začalo vyrábět vlastní penicilin jako druhé na světě hned po válce.
Na začátku 50. let postihla republiku velká epidemie hepatitidy A. O virech jsme toho věděli málo, o vakcínách také. Nezapomeňte, že to bylo období studené války, žádnou pomoc jsme nemohli očekávat z dovozu.
Lékaři v ÚHKT přišli s nápadem izolovat z plasmy uzdravených pacientů protilátky, které budou podány infikovanému občanovi ihned, jak přijde na středisko ohlásit, že mu něco je. Byl odvezen do nemocnice na infekci a lidé z nejbližšího okolí dostali dávku stejného preparátu. Celý byt přijela okamžitě vydezinfikovat zdravotní služba.
Preparát se jmenoval gamaglobulin a metoda pasivní vakcinace.
Vědecká skupina byla v ÚHKT, ředitelem byl prof. Jaroslav Hořejší, výroba v ÚSOLu. Tu vedl Ing. František Škvařil. Gamaglobulin se uchovával v ledničce, byl stabilní a po aplikaci ochránil před virem asi 3 týdny. To stačilo, aby se zarazilo šíření viru, které by jinak vedlo k jeho dalším mutacím. Pokud onemocněl branec, dostal modrou knížku, aby bylo zabráněno rozpadu armády.
Československo bylo připravováno na příchod nějaké velké epidemie. Naši profesoři nám říkali: Léky a vakcíny jsou strategické komodity. Musíte dbát o jejich další rozvoj a výrobu.
Bohužel, zazvonily klíče, Československa byl konec a s ním i ústavů pro výzkum a výrobu těchto komodit důležitých pro zdravý život občanů.
Od počátku corona epidemie upozorňuji na gamaglobulin, upozornil jsem zdravotní výbory parlamentu a senátu. Komise parlamentu předala mou informaci Laboratorní komisi MZD, na odpověď dosud čekám. Senátní zdravotní komise vůbec neodpověděla, přestože jsem jí svůj návrh poslal dvakrát.
Vakcíny, které tady máme, jsou dobré a nehrozí žádné nebezpečí, jak hrozí falešné zprávy na interretu. WHO zveřejnila na internetu obsáhlé zprávy s popisem, jak se tyto vakcíny připravují a jak působí. Zprávy si můžete přečíst, existují oficiální překlady do češtiny a slovenštiny.
Naprosto nechápu, proč se nyní očkování přerušuje, když jsou ve skladu vakcíny. Každý další den zbytečného odkladu jen zvyšuje počet nakažených občanů a také vznikají další nové mutace.
Vakcína působí asi po měsíci po aplikaci, takže v tomto časovém intervalu může dojít k infekci. Nyní očkujeme ty skupiny lidí, kterým potenciálně hrozí nebezpečí nákazy.
Naproti vakcíně gamaglobulin po aplikaci ihned blokuje virus, působí jako lék, a óbčané z okruhu pozitivně testovaného jedince, kteří mohli být s největší pravděpodobností virem infikováni, budou před infekcí zachráněni podáním gamaglobulinu.
Nyní testujeme a testujeme, ale co uděláme s člověkem, který je pozitivní? Buď ho pošleme domů do karantény nebo do nemocnice, které jsou zaplněné až až. Nebo budeme vyvážet nemocné do ciziny? Nebo budeme podávat monoklonální protilátky, jejichž jedna dávka stojí 60 000Kč a jsou z dovozu?
Přitom monoklonální protilátka je jen jeden klon z koktejlu protilátek v preparátu gamaglobulinu z plasmy. Příprava gamaglobulinu z plasmy uzdraveného pacienta má navíc tu výhodu, že se zcela automaticky doplňuje o nové klony podle probíhající mutace viru. Dá se říct, že je viru v patách. Vše řídí přírodní zákony.
U monoklonálních protilátek musíme připravit zcela nový monoklonál, ten starý můžeme vyhodit. Nemám nic proti monoklonálním protilátkám, jsou účinnou biologickou léčbou nádorových onemocnění. Ale pro léčení virových infekcí je to zbytečný přepych.
My ostatní se musíme chránit rouškami a karanténou. Když na virus není lék, tak nastane středověk. Bohužel. Od středověku nás před 70. lety zachránil gamaglobulin. Nyní vytváříme mezi okresy sanitární kordony. Poslední byl v našich zemích někdy kolem roku 1830 za velké epidemie cholery. Ve stejnou dobu cestovky pořádají zájezdy do exotických krajin a při návratu jako „bonus“ nám s rekreanty přinášejí nové mutanty viru.
Kladu si otázku, je dnešní situace jen selháním vlády, nebo jsou to její odborní poradci?
Nechci nikoho kritizovat ani radit, napsal jsem jen to, co jsem prožil. Budu parafrázovat Louise Pasteura: Nejsem lékař, jsem jenom chemik. Rozhodnutí je v rukou lékařů.
(Úvodné foto: Pixabay.com)