c23chtek Doupov 2oo6 – armádní cvičení v pohodičce

Teknival Doupov jakoby ukazoval politikům, jak by měla vypadat jejich prezentace pro dospívající generaci. Do It Yourself kultura se bez politiků obejde. Obejde se i bez kapitalismu spořádaných řetězců, antimonopolních úřadů a rádoby konkurence. Neobejde se bez Red Bullu. Neobejde se bez Staropramenu. Neobejde se bez MDMA a konopí. Stačí jí ale osmdesát hektarů louky, příjezdová cesta plná výmolů a hezké počasí. Tvrdý a monotematický rytmus hlubokého a výrazného basu doplňovaného jednoduchými , ale přesto precizními sóly ve stále se opakujících cyklických pasážích počítačem řízených samplů někde mezi 133 – 180 BPM, stroboskopy uprostřed noci. Lasery a rotující světlomety na obloze se postarají o zbytek. Megawaty generátorového proudu. Závislost na benzínu. Desítky hektolitrů piva všech značek, tisíce litrů kořky, tráva, bobule všeho složení a hromady prázdných kelímků a tácků s hořčicí dotvářejí atmosféru kultury konce západní hi-tech civilizace. Tuc tuc tuc tuc. Přidáte-li streetwearové maskáče značky Kenvelo, baťůžky a trička mikiny značky Hannah, dvě desítky tisíc aut všech značek i stáří, získáte obrázek největšího mejdanu uhrovitého outwearu letošního léta. Kotlíkáři z hi-tech světa armádních přebytků. ArmyCzechTekDoupov 2006. Příprava na budoucnost bez budoucnosti, příprava na vynucený travelling v humanitární režii, příprava na zítřek plný klimatických změn, potravinových improvizací a vojenských generálů. Armáda je rázem miláček jinak pacifistické mládeže. Armáda je tady pro „nás“. Je to „naše“ armáda. PR vyšlo. Tuc tuc tuc tuc. Je nádherný, když jedni lidi hrajou a druzí lidi tancujou a řvou a jsou tak šťastný… Třetí se smějou. *** Zatímco rok 2002 znamenal malebnou vesničku Andělka, vyfešákované předvádějící se týpky ve svítivých kombinézách, do sebe pohroužené stickers maditující nad pomíjivostí pohybu, pravé a nefalšované DJ’s s gramci, blikající elektrošrotové sochařství, barvy, pohodovou tolerantní starostku Marii Matuškovou, množství světel a rozmanitost hudebních stylů i rytmu včetně experimentálního jazztechna, rok 2003 přinesl fireshow, povrchní vykulené disko puberťačky, nádherné cirkusově barevné stany, černochy a Araby, francouzský kokain, české prezervativy, zelené i červené lasery, papírové karnevalové masky, počínající masivní computerizaci produkované hudby, kyslíkový stan s chlazením a cateringovou vynalézavost. Byly to dvě nejfotogeničtější rave parties. Klidné a nikým nepřerušené. *** S rokem 2004 v Boněnově na Tachovsku přišla první vážná kontroverze free technoparty s tupostí státní moci, reprezentované příkazy náměstka policejního prezidenta, hloupostí ministra vnitra Stanislava Grosse a nesmiřitelností zfašizované policie. Z tanečníků, vůči politickému systému do té doby neutrálních či až hlostejných se stali rázem nebezpeční nepřátelé státu, takřka teroristé. Z „docenta“ Vajnara se rázem stal obviněný a vazebně stíhaný z „organizování neorganizovatelného. Bulvár se předháněl ve vyvolávání mediální hysterie. Díky tomu se začalo hnutí nesmyslně politizovat a stávat kontroverzní, antisystémovou komunitou. Psaly se petice. Organizovaly protestní pochody. Povinnou výbavou se mimo trávy či speedových bobulí a balené vody propříště stala i železná tyč, dělbuch, zásoba benzínu a plynová maska. Přesto se nebezpeční lidé s anarchistickými sklony neuchýlili k samoúčelnému násilí. Dokonce se pokusili o legální pronájem pozemku pro další ročník CzechTeku. Řešily se právní otázky pronájmu pozemku, hygiena ani následný úklid. Věc v oblasti rave parties nevídaná. *** „Bravo, pane premiére. Začale jste tak, jak to umíte jen vy. Dal jste vzniknout něčemu, co zde ještě nebylo. Dal jste vzniknout strachu. Dal jste vzniknout pohrdání. Dáte nejspíše vzniknout i nenávisti. A ta pak ponese i své ovoce. … Kdyby byl Gross ve Woodstocku, asi by nebyl Woodstock. Ale to byl Gross v plenkách… Naštěstí.“ To jsem napsal v roce 2004 v článku Staré dává vzniknout novému. To „staré“ se bortilo v křečích. Kopalo kolem sebe jako umírající kůň. Tupost policejních náčelníků, snažících se vyprovokovat „nepřítele“, pokračovala s blízkostí voleb. Strategický koncept, postavený na měšťáckém strachu z neznáma, síle „ochránců zákona“ a politické blamáži měl přinést změnu vlády, „která bije naše děti“. Hlupák Bublan naletěl grázlovi Husákovi a dezinformoval premiéra. Rok 2005 se stal v Mlýnci u Tachova záminkou k masivní ukázce policejního násilí a „vzorové“ činnosti IZS – policií vyprovokovanému střetu tisícovky těžkooděnců s polonahými tanečníky. Ti na násilí odpověděli násilím. Namísto tance létaly vzduchem kameny a tyče. Výsledkem byly stovky zmlácených a desítka těžce zraněných. Na obou stranách. Došlo i na Molotovy koktejly a bojové vozidlo pěchoty s kulometem na střeše. Asymetrická válka, která skončila nerozhodně. Ne proto, že by snad nebylo dost benzínu do umělohmotných lahví či dost granátů s nervově parlayzačním plynem. Ale proto, že lidé od soundsystémů měli víc rozumu a politické předvídavosti, než fašisté od policie. Následný ParoubTek s jednozančně politickým cílem odstranění vlády a vměšováním ODS, do té chvíle hájící „zákon a pořádek“, otevřel oči i těm, kteří je do té chvíle zděšeně zavírali. Masivní demonstrace přiměly politiky všech stran k přehodnocení strategie i taktiky. Liberální přístup a tolerance zvítězily. K změně názoru přimělyi řadu „obyčejných“ lidí. Dokonce i Tomáše Sokola. Tento snobský právník a bývalý ministr prohlásil v roce 2004 v Lidových novinách, že policie měla účastníky technoparty vyhnat, i kdyby těch 15 tisíc lidí měla rozjezdit tanky. Po zásahu policie vůči tančící mládeži převzal obhajobu jediného obviněného – „organizátora“ Vajnara. Charakter… *** Dohoda, kterou uzavřelo na jaře 2006 sdružení soundsystémů Aliance 23 s ministrem obrany na pronájem Doupova byla přelomovým krokem v organizování rave parties – přelomovým krokem v celé Evropě. Radikální soundsystémy se raději hrdě rozjely na „nelegální“ UkrainaTek a BulgarTek. Na CzechTek ale naopak přijely desítky tisíc těch, kteří si nepředstavují, že k free teknu patří obuškový adrenalin a kterým nekomerční samoorganizace tohoto ročníku v této podobě vyhovovala. Vojáci dokázali zabezpečit telekomunikace prostřednictvím přenosné BTS pro síť Eurotelu, takže fungoval i datový přenos CDMA. Civilní policie se ve čtvrtek a pátek chvíli pokoušela chaotizovat dopravu tak, aby na louku nedojeli všichni, kteří tam mířili. Vzniklá dopravní situace blokovala i příjezd sanitek. Nakonec to policisté vzdali – poté, co velícímu armádnímu generálovi začaly přicházet první stížnosti… Více než padesát tisíc lidí přijelo, utábořilo se a vytvořilo tak podivně chaotické, blikající a hlučící technosídliště lidí a psů zvíci okresního města na pozemku s 80 hektary rozlohy uprostřed lesů. Bez okresního hygienika, bez obchodní inspekce, úřadu práce, policie a vybetonovaných parkovišť. Z armádního ducha místa zůstaly pouze rozježděná louka tankodromu s výmoly velikosti díry od granátu, armádním buldozerem smetená svrchní vrstva půdy se střepinami a nábojnicemi, výmoly na příjezdové cestě a zteřelý baráček, kde se utábořili zdravotníci. Ostraha prostoru v zelenošedých maskovaných Land Roverech vojenské policie zůstávala decentně stovky metrů skryta zrakům téměř všech. Civilní policisté na příjezdových cestách si k uniformám pořídili reflexní sírově žluté a růžové vestičky, aby je bylo vidět i v noci. Až na jednoho dopravního moulu byli všichni předpisově označeni. Všichni se usmívali jako na povel. „Vítejte na CzechTeku…“ Dokonce i propolicejní deník MfDnes a hysterická televize NOVA udělala technoparty reklamu, když i patnáctileté učnice se dozvěděly, že se paří na Doupově a že je to nej nej nej akce léta. Lepší než kdyby policajtoreportéři strašili jejich rodiče. Přijdou silné bouřky a déšť, upozornili meteorologové… Přišly. Vyprahlá půda vsákla bouřku během hodiny jak poušť a to, že lilo jako z konve, se poznalo jen další den ráno z páry, která stoupala z lesů vůkol. Tuc tuc tuc tuc. Stáváme se svědky historického okamžiku, kdy se nejsilnější a nejradikálnější antiestablishmentová subkultura stává součástí společnosti, stojící na pravidlech, přijatelných pro všechny, s výjimkou chřástala. Zmoudřeli jsme snad? Článok bol uverejnený internetovým denníkom Britské listy www.blisty.cz