Zvolený americký prezident Donald Trump se po měsíci mlčení ohledně války na Ukrajině vyjádřil na sociální síti Truth Social slovy o tom, že „je třeba ihned přistoupit k příměří“ na frontě a k zahájení rozhovorů mezi kyjevským režimem a Moskvou.
Budoucí americký prezident (nastoupí do Bílého domu 20. ledna příštího roku) toto doporučení zdůvodnil slovy, která z úst jakéhokoliv současného amerického státníka zní hodně neuvěřitelně. Jde údajně o to, že v této válce „umírá zbytečně mnoho lidí“, a také válka „rozkládá rodiny“. Vzhledem k tomu, že to byly především Spojené státy a Velká Británie, kdo podnítily a všestranně podpořily kyjevský režim k válce s Ruskem a kdo doslova a do písmene donutily celá léta o mírové řešení usilující Moskvu ke vstupu do války na Donbase, zní americké ohledy ke zbytečně promarněným životům jako nehoráznost.
Vždyť to, že ve válce zbytečně zemřou statisíce lidí a další statisíce budou doživotně zmrzačeny a milióny lidí opustí Ukrajinu, se vědělo po celou dobu, kdy se ve Washingtonu a v Londýně zpracovávaly plány na tuto válku s Ruskem. Dobře se vědělo, bylo to součástí „podnikatelského záměru“, že válka Ukrajinu zničí. Poškodí také Rusko a Evropu, a to bylo to, co Washington s Londýnem chtěli. Albrightová nepočítala mrtvé děti v Iráku, Obama s Nulandovou, klanem Clintonových a klanem Bidenů nepočítali mrtvé na Ukrajině. A v Rusku už vůbec ne. Američanu ve vysoké vládní funkci by mělo být jednou provždy zakázáno používat výrazy vypůjčené ze slovníku morálky a humanity! Zní jako výsměch, jako urážka!
Donald Trump sice nenese přímkou odpovědnost za podporu protiústavního neobanderovského krvavého puče oligarchů a kleptokratů, ke kterému došlo v Kyjevě v roce 2014, ale působil v Bílém domě v letech 2017 – 2021, aniž učinil cokoliv pro deeskalaci ozbrojeného konfliktu mezi kyjevským režimem a Donbasem, který z dobrých důvodů vyhlásil na tomto režimu nezávislost. Odpovědnost za podporu krvavého převratu v Kyjevě nese Trumpův „demokratický“ předchůdce, Obama, zejména bývalá mluvčí ministerstva zahraničí Victoria Nulandová a další osoby Deep State. Trump ale rozhodně nestál stranou dalšího dramatického a k nevyhnutelné válce s Ruskem směřujícího vývoje na Ukrajině. Byl to ostatně on, kdo na Ruskou federaci vrhl největší počet sankcí. Když absolutně bezkonkurenčně největší agresor vrhá na jinou zemi sankce zato, že se ta země brání právě jeho nepřátelskému tlaku, je to samo o sobě důkazem totální zvrácenosti celého unipolárního systému na planetě.
Výsměchem zavání také další poznámka v Trumpově vyjádření na sociální síti, která jako by chtěla Rusku dokonce pomoci, neboť Rusko válka na Ukrajině tíží a má také hospodářské problémy. Současná politika ve světě už dosahuje takové úrovně, že přestává být dokonce i k smíchu. A to je hodně zlé znamení.
Nabídka Moskvě vyhlásit příměří na linii fronty a usednout za stůl k jednáním s kyjevským režimem, neznamená nic jiného než čas pro kyjevský režim k alespoň částečnému obnovení sil a čas potřebný pro země NATO, aby na Ukrajinu vyslaly další zbraně ze svých skladů, přičemž peníze jakoby určené „na pomoc Ukrajině“ obdrží opět američtí zbrojní giganti, kteří za ně vyrobí nové zbraně a „Ukrajině vydělená částka pomoci“ se jen připíše Kyjevu „na futro“, na jeho dlužní úpisy. Ostatně, právě tak probíhala a probíhá americká „malá domů“ formou „západní pomoci Ukrajině“. Dobrý podnikatelský nápad. Peníze údajné pomoci zvyšují obrat vojensko-průmyslového komplexu a Ukrajině rostou dluhy, které může splácet svojí půdou a předáním kontroly nad surovinami a průmyslem Západu. Chytré a sprosté zároveň! Prostě angloamerické! Vedle toho mohou být v zemích NATO vycvičeni další ukrajinští „morituri“ (jdoucí na smrt) a vysláni další vojáci NATO převlečení za instruktory, navigátory raket nebo vystupující jako žoldnéři.
Zkrátka a dobře, nabídka příměří není v žádném případě míněna jako cesta k urovnání konfliktu, ale jako přestávka v boji. Ruská strana si toto samozřejmě uvědomuje a takovou nabídku, bez dalších záruk, přijmout nemůže. Ovšem, jaképak záruky může Moskvě poskytnout kyjevský režim, jehož legitimita je sporná a může být kdykoliv Washingtonem odvolána? A jakou důvěryhodnost může mít Západ, který Rusko podvedl slibem o nerozšiřování NATO a prozatím naposledy je opět podvedl u Minských dohod? Je skoro nepředstavitelné, že by pro příštích sto let mohl nějaký Rus ještě Západu věřit. Byť alespoň předpověď počasí a výsledky v některé fotbalové lize? Jak se říká, „ani nos mezi očima“. Smutné je, že naprosté většině západních politiků dnes nemohou věřit ani samotní občané Západu.
