Jedním z hlavních cílů západních nepřátel Ruska je pokud možno natrvalo od sebe odpojit západní historické ruské oblasti (Ukrajinu a Bělorusko) od východních oblastí, tedy samotného současného Ruska. „Oranžové“ pokusy činěné v Bělorusku, prozatím nepřátelům Ruska na Západě nevycházejí. Ukrajina se ale naopak (na třetí, tentokrát již krvavý pokus?) jeví jako úspěch. Západní úspěch, nikoliv úspěch pro Ukrajinu. Co je pro Washington „chléb, bývá dost často pro jiného smrt“. Tak praví v obecném smyslu (bez toho Washingtonu) jedno staré holandské přísloví. Základní teze Západu ve vztahu k Rusku platí takto: Odtržením Ukrajiny bude Rusko slabší. Ano, to je pravda. A tato pravda má poměrně hodně vrstev. Nebudeme se jimi zabývat detailně, ale jen v tom nejzákladnějším smyslu.
Alexandr Solženicyn, který byl kritikem všech ruských a sovětských politických systémů, od carství až po současnost (Solženicyn zemřel v roce 2008) soudil, že Ukrajina neměla být nikdy odpojena od Ruska. Byl si totiž vědom toho, jaký význam má toto západní území ruské historické státnosti, kolébka Ruska, pro Rusko jako takové. Byl si vědom všech vazeb a souvislostí, které obě části starého impéria spojují tisíci nitkami, vlákny, provazy i lany. A pochopitelně věděl, že rozbití těchto vazeb patří k hlavním nástrojům každého, kdo chce Rusko poškodit. Tak si přáli polští králové, německý císař Vilém II., první a bohužel ne poslední nacista, Hitler, i současní tradiční nepřátelé Ruska. Žádná změna, ani ta nejmenší. Prostě dobrá imperialisticko-koloniální tradice. Samozřejmě, že rozbití vazeb mezi Ukrajinou a Ruskem ještě více poškodí samotnou Ukrajinu. Asi ji i zničí, ale to na Západě nikoho nermoutí, navzdory tak halasně inzerované falešné „pomoci“…
Jak rozbít vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem? Nejlépe tak, že se rozbijí vztahy mezi Ukrajinci a Rusy. Na to netřeba velké inteligence. Stačí i ta, kterou oplývají představitelé většiny západních států. Válka, ve které se oba bratrské národy navzájem zabíjejí (jako to bylo ve 20. století dvakrát mezi Chorvaty a Srby), nutně musí zplodit nenávist přinejmenším mezi příbuznými a přáteli obětí na obou stranách. Ale i mimo tyto spřízněné kruhy. Zabíjení civilistů se pak stává v tomto smyslu a s tím hanebným odporným účelem dokonce „žádoucí“. Vzhledem k charakteru a psychickému ustrojení osob, které řídí Spojené státy a některé země jejich vazalů (některé z nich vídáme ve zpravodajství a diagnózu bychom byli schopni určit i sami laicky) nelze vyloučit, že přenesení vojenských akcí ozbrojených sil kyjevského režimu po absolutním neúspěchu s protiofenzívou z linie fronty na civilní cíle v příhraničních oblastech Ruské federace splňuje (mimo řady jiných cílů) také takové špinavé zadání. Washington a někteří jeho vazalové si přejí, aby mezi Ukrajinou a Ruskem vznikla skutečná trvalá propast nenávisti. Ne nějaká železná opona nebo Berlínská zeď, jaké se dají zbořit, ale Čínská zeď a kolem ní příkopy napuštěné spoustou vody. Nepřátelé Ruska vědí, že odříznutí Ukrajiny Rusko oslabuje. A oslabení Ruska je přece velký cíl „demokratického“ Západu.
Rusové si jsou velmi dobře vědomi toho, co motivuje jejich nepřátele a kyjevský režim k útokům na civilní cíle, proto se snaží minimalizovat dopady válečných akcí (nakolik je to samozřejmě ve válce vůbec možné) na civilní obyvatelstvo. V opačném případě by se tak sami účastnili nepřátelské strategie namířené proti sobě. Což je pochopitelně absurdní. Ohled na civilisty Rusku velice ztěžuje postup proti ozbrojeným silám kyjevského režimu a „instruktorům“ z některých zemí NATO přímo zapojeným do bojových akcí. Kdyby Rusko bojovalo formou četných amerických nevyprovokovaných a hlavně neodsouzených a nepotrestaných agresí, které na civilní oběti nehledí ani v nejmenším (důkazů je u Assange, Snowdena a dalších statečných lidí víc než přespříliš), tak by to mělo na bojišti mnohem jednodušší. Jenomže když je některý národ civilizovaný, tak k americkým metodám nesahá.
Ten, kdo se snaží cestou civilních obětí dosáhnout zničení tisíciletého většinou vzájemně výhodného a obohacujícího sousedství mezi dvěma bratrskými národy, si nezaslouží být považován za lidskou bytost. Je strašné jen pomyslet na to, že bychom byli jeho spojenci!
