Před pár dny jsem tu sděloval svou reakci na nadšení našeho tisku, že do Karlových Varů přijel Viggo. (Ptal jsem se, zda s sebou má kouzelný plášť, ve kterém vozil Arabelu). Dnes zase někdo přijel. V našich médiích důsledně jen do „Varů“ (ale vzhledem k tomu, že v ČR jsou jen jedny Vary, dá se to vydržet spíš, než, že se v našem mainstreamanalfabetbulváru furt něco děje na „Zélandu“ – což je ve skutečnosti studená provincie na jihu Nizozemska, po níž se ten Nový, protinožský, jmenuje…)
Ale zpět k „Varům“. Z palcového titulku novin na regále naší samoobsluhy jsem se dočetl, že tam „přijel popcorn!“ Přemýšlel jsem, co je na tom tak převratného. Pražená kukuřice je přece hlavní hodnota dnešního filmového průmyslu! Když by na dnešním filmovém festivalu nebyl popcorn, co už by tam bylo?
Pak jsem se ale na ty noviny podíval znovu, a zjistil, že jsem se přehlédl: Přijel Aragorn…
P. S. To mě ovšem vzrušilo úplně stejně, jako kdyby přijel popcorn. Možná míň. Kdyby dovezli ten s polevou…
P. P. S. Ne, nejsem zlý na milovaný festival dnešních módních návrhářů a bulvaristů. Marek Eben si nedávno liboval, že na rozdíl od komunistických dob se ve „Varech“ už jedí lepší věci, než chlebíčky. To asi ano. Ale předchůdci Ebenů tehdy byli Horníčci a ti v těch „chlebíčkových časech“ na MFF v Karlových Varech nemuseli zpovídat druhořadé hvězdičky (anebo prezidenty druhořadých států či festivalů), ale měli tam k dispozici ty, kdo skutečně posunovali světové umění: jako byli Luis Buñuel, Henry Fonda, Claudia Cardinale, Georges Sadoul, Cesare Zavattini, Giuseppe De Santis…
(Status na FB 10. júla 2024)
