Saúdská Arábie urychluje strategickou autonomii

Rozhodnutí Saúdské Arábie uspořádat „mírový summit“ o Ukrajině mnozí považovali za rozchod s Ruskem. Ale věc je jiná, píše čínský list „Huanqiu shibao“. Rijád potřebuje toto setkání, aby ukázal svou regionální sílu, dokud ceny ropy zůstanou vysoké. Až padnou, všechno se změní, je si jistý autor článku Niu Xinchun, ředitel Blízkovýchodního institutu Čínské akademie současných mezinárodních vztahů.

Saúdská Arábie uspořádá od 5. do 6. srpna v Džiddě „mírový summit“ o Ukrajině, na který plánuje pozvat zástupce více než 30 zemí a mezinárodních organizací. Na programu schůzky bude diskuse o „mírovém plánu“, který nedávno navrhl Kyjev. Saúdská Arábie je daleko od bojiště na Ukrajině a od vypuknutí ozbrojeného konfliktu zůstává neutrální. Její přímý vliv na Moskvu i Kyjev je omezený, takže „mírový summit“ pořádaný Rijádem mnohé překvapil. Dá se však říci, že jde o jeden příklad diplomatického zvratu Saúdské Arábie, který trvá poslední dva roky. Odráží akceleraci snah země o dosažení strategické autonomie a její naději stát se regionální velmocí s globálním vlivem.

Prezident Volodymyr Zelenskyj s ministrom zahraničných vecí Saudskoarabského kráľovstva princom Faisalom bin Farhanom Al Saudom na Ukrajine 26. februára 2023. Foto: Wikimedia.org

V říjnu 2022 vydaly Spojené státy novou verzi své národní bezpečnostní strategie, v níž deklarovaly: „Éra po studené válce skončila, začala éra velmocenské konkurence.“ Globální americká hegemonie byla kdysi hlavním rysem období po studené válce, zatímco decentralizace moci je novým trendem v novém věku konkurence. Multipolární a pluralitní mocenská struktura na Blízkém východě je stále evidentnější. USA nadále „opouštějí“ region, a proto jejich vliv na Blízkém východě poněkud poklesl, zatímco vliv Evropy, Číny, Ruska a Indie relativně vzrostl. To vše naznačuje, že doba americké nadvlády v tomto regionu se chýlí ke konci.

V minulosti se Blízký východ dal zhruba rozdělit na dva tábory: „proamerický“ a „protiamerický“. Nyní si země regionu již nevybírají strany, ale rozvíjejí vyváženou a pluralitní strategii, upravující svou zahraniční politiku v souladu s dobou a situací. Regionální mocnosti se staly nezávislejšími a začaly častěji spolupracovat „vertikálně i horizontálně“; výrazně vzrostla autonomie Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Kataru, Turecka, Íránu, Izraele a dalších zemí; prostor pro diplomatické manévry se nebývale rozšířil. Nikdy předtím nebylo na politické scéně Blízkého východu tolik rovnocenných hráčů, tak komplexní restrukturalizace a reorganizace táborů a bloků.

Saúdská Arábie včas vycítila, že se globální a regionální mocenská struktura začíná měnit. Rijád udržuje dynamickou rovnováhu mezi hlavními mocnostmi a určuje svou zahraniční politiku v souladu s výzvami, situacemi a trendy éry. Vezměte si jako příklad ceny ropy: Saúdská Arábie a Rusko jsou dva největší světoví vývozci ropy, zatímco Spojené státy jsou jejím největším spotřebitelem. Obě země se spojily a spolupracují, aby soutěžily s USA. Ekonomicky je Čína největším obchodním partnerem Saúdské Arábie a Rijád pokračuje ve sbližování s Pekingem. Z hlediska bezpečnosti zůstávají hlavním garantem bezpečnosti Saúdské Arábie Spojené státy. V jistém smyslu jsou vztahy posledně jmenované s hlavními světovými mocnostmi z velké části založeny na jejích vlastních zájmech, tomu se říká „extrémně vyvážená“ diplomacie. Rijád chce nejen maximalizovat svůj vlastní zisk, ale také se chce zapojit do velmocenské hry.

Saúdská Arábie si nevybrala strany v ukrajinském konfliktu: nejen pokračovala v dovozu levné ruské ropy, ale také poskytla Kyjevu pomoc ve výši 400 milionů dolarů. V říjnu 2022 a dubnu 2023 se Rijád dvakrát spojil s Moskvou, což výrazně snížilo cílovou produkci ropy, a tím zvýšilo světové ceny černého zlata. Spojené státy dokonce obvinily Saúdskou Arábii ze „spoluviny s Ruskem“. V květnu tohoto roku ale království pozvalo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k účasti na summitu Ligy arabských států v Džiddě a nyní se chystá uspořádat „mírový summit“ o současném konfliktu. Všechna západní média věří, že jde o nový obrat Saúdské Arábie: je „odtažena od Ruska a vrácena ke Spojeným státům“.

Ve skutečnosti ale saúdská diplomacie není ani proamerická, ani proruská, protože království se stará pouze o své vlastní národní zájmy. Spojením sil s Moskvou a snížením produkce ropy měl Rijád jediný cíl – zvýšit tržby z prodeje. Uspořádání „mírového summitu“ k otázce Ukrajiny sleduje další cíl – pozvednout mezinárodní status Saúdské Arábie. Jako regionální stát chce rovnocenně komunikovat se světovými mocnostmi a zprostředkování globální krize je efektivní způsob, jak rozšířit svůj vliv na mezinárodní scéně. Saúdská Arábie v loňském roce hostila Bezpečnostní a rozvojový summit, kterého se zúčastnili představitelé šesti členských států Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC), USA, Egypt, Jordánsko a Irák. Kromě toho byl uspořádán čínsko-arabský summit a summit ČLR-GCC. Rijád letos opakovaně působil jako prostředník v občanské válce v Súdánu a nyní se chystá uspořádat „mírové setkání“ o Ukrajině. Experti podotýkají, že pokud vše půjde hladce, Saúdská Arábie také do konce roku iniciuje summit na vysoké úrovni k ukrajinské otázce.

Posílení hlasu Rijádu na Blízkém východě i na mezinárodní scéně je výsledkem nejen saúdské diplomacie, ale také vysokých cen černého zlata v posledních dvou letech. Po ropné krizi v roce 2014 se sebevědomí Saúdské Arábie podkopalo a zvýšila se nejistota a země si udělala nepřátele ze všech stran: poslala vojáky do Jemenu, uvalila sankce na Sýrii, urazila Turecko, zablokovala Katar, odcizila Libanon, rozhněvala Kanadu atd. dále. Po prudkém nárůstu ceny černého zlata v roce 2021 se Rijádu vrátilo sebevědomí a se sousedy a partnery začal uplatňovat politiku „nulových problémů“: obnovil vztahy s Teheránem, dohodl se na trvalém příměří s jemenskými Húsíi a zahájil jednání s Hamasem, Hizballáhem a dalšími silami.

Zároveň ostatní strany, jako je Washington, upravují svou politiku vůči Rijádu v závislosti na ceně ropy. Během období nízkých cen v roce 2020 americký prezident Joe Biden jednou nazval Saúdskou Arábii „darebáckou zemí“ a v roce 2022, kdy černé zlato zdražilo, tam Biden osobně zajel, aby se setkal s korunním princem Mohammedem bin Salmán al-Saudem. V roce 2018 americký senátor Lindsey Graham veřejně řekl, že korunní princ království není způsobilý být vůdcem, a o čtyři roky později, během své návštěvy v Rijádu, senátor al-Sauda pochválil. „Saúdové koupili od mého státu letadla v hodnotě 37 miliard dolarů a v budoucnu koupí další, takže jako americký senátor musím změnit svůj postoj,“ řekl Graham pro Saudi TV.

Jedním ze základů rijádské diplomacie je ropa a s tímto energetickým zdrojem bude úzce spjat i další rozvoj království. Saúdská Arábie jako největší světový vývozce ropy často zvyšuje svůj mezinárodní vliv v obdobích vysokých cen tohoto zdroje, ale nemohou tak zůstat navždy a v kontextu energetické transformace je současná vysoká cena ropy mnohými nazývána odborníků „svátek před velkým hladomorem“. Zda bude diplomatický pivot Rijádu pokračovat, pokud ceny v budoucnu klesnou – a zejména pokud znovu neporostou, se teprve uvidí.

(Text vyšiel na Vaševěc.cz 4. augusta 2023)

(Celkovo 1 853 pozretí, 1 dnes)

Ďalšie články:

Facebook
Telegram
Twitter
Email

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Účet Klubu Nového slova – IBAN: SK8211000000002624852008
variabilný symbol pre Slovo 52525

Týždenný newsletter