Všichni, kdo nešíří tu západní, kdo si dovolí přemýšlet.
Ekonom prof. Jeffrey Sachs vede kampaň za mírová jednání a útočí na přístup Západu. To mu následně přináší ostrou kritiku. Šíří prý ruskou propagandu. V rámci jeho návštěvy Vídně Exxpress konfrontoval Sachse s těmito obviněními. Rozhovor vedl Stefan Beig, který píše na úvod: „Americký špičkový ekonom prof. Sachs je za své postoje v ukrajinské válce vážně kritizován. Jeho kritici tvrdí, že šíří ruskou propagandu a požaduje prý, aby se Kyjev vzdal Moskvě. Navíc údajně přisuzuje vinu jednostranně, čímž se Washington a NATO stávají jediným obětním beránkem.
Stefan Beig konfrontoval Jeffreyho Sachse s námitkami vůči němu během jeho návštěvy Vídně. Významný ekonom obhajuje svůj pohled v rozhovoru (i s odkazem na různé zdroje). O šancích na konec války měl prof. Sachs v pondělí přednášku také ve Vídni, a to na pozvání časopisu „International – The Journal for International Politics“.
Předkládám rozhovor pro rakouský Exxpress:
Exxpress: Co vás přimělo vyjádřit se k invazi na Ukrajinu? Jak dlouho se zajímáte o válku?
Jeffrey Sachs: Jako světoobčan, otec, dědeček a člověk hluboce znepokojený smrtí a utrpením na Ukrajině a hrozbami, kterým čelí celý svět, jsem hluboce oddán rychlému ukončení této ničivé, zbytečné a velmi nebezpečné války.
Moje aktivní profesionální angažmá v Rusku a na Ukrajině sahá 34 let zpět. Byl jsem ekonomickým poradcem sovětského prezidenta Michaila Gorbačova, ruského prezidenta Borise Jelcina a ukrajinského prezidenta Leonida Kučmy a od té doby jsem zastáncem míru mezi Ruskem, Evropou a Spojenými státy. Byl jsem také poradcem tří generálních tajemníků OSN pro udržitelný rozvoj založený na globálním míru a spolupráci. Dlouho jsem varoval před nekontrolovatelným nebezpečím zahraniční politiky USA a v roce 2019 jsem napsal knihu s názvem Nová zahraniční politika: Za hranicemi americké výjimečnosti, která podrobně popisuje vážná nebezpečí pokračující hegemonie USA.
Exxpress: Hlavní důvod války spatřujete v rozšiřování NATO na východ a ve snaze o přijetí Ukrajiny do NATO. Vaši kritici říkají, že ignorujete agresivní chování Ruska vůči sousedním státům a republikám v minulosti i současnosti (viz Čečensko a Gruzie). Není snad pochopitelné, že se země bývalého východního bloku cítí v NATO lépe chráněny před Ruskem?
JS: Někdy je neutralita nejbezpečnější cestou pro zemi uvízlou mezi velmocemi. Rakousko to dokázalo od roku 1955 až do současnosti. Pro Ukrajinu by bylo mnohem bezpečnější zůstat neutrální zemí, než se stát bojištěm dvou velkých jaderných mocností. Stejně tak bych naléhal na Mexiko, aby nevstupovalo do vojenské aliance s Čínou, i když se k tomu cítí nuceno, protože Mexiko bude bezpečnější, mnohem bezpečnější, když ho taková aliance nepostaví proti Spojeným státům.
Exxpress: Ruské imperialistické cíle jsou otevřeně vyjadřovány i ve státní televizi. Putinův přítel Vladimir Solovjov například označil Rusy za vyvolený národ a mluvil o zničení Kyjeva a Evropy. Proč jste se ještě v roce 2022 objevili dvakrát v jeho show?
JS: Vystupoval jsem mimo jiné v americké, ruské, evropské, indické, čínské a brazilské televizi a opakovaně jsem vyzýval k jednání o ukončení války. Věřím, že válku lze ukončit za podmínek, jaké byly téměř podepsány mezi Ruskem a Ukrajinou v březnu 2022: konec bojů, stažení ruských jednotek, žádné rozšiřování NATO a politické řešení pro Krym a Donbas. Bohužel, USA byly proti této dohodě a Ukrajina přerušila jednání.
Exxpress: S rozšířením NATO na východ byl porušen slib Michailu Gorbačovovi, jak kritizujete. Washington a Berlín slíbily, že neposunou NATO „ani o palec na východ“. Tento slib je však podle mezinárodního práva irelevantní. Není součástí smlouvy. Neznamená tato častá kritika nic?
JS: Čtenáři si mohou dokumenty sami přečíst (viz odkaz v komentářích, pozn. předkladatel). USA a Německo porušily jasné a opakované sliby. Archiváři Státní bezpečnosti shrnují: „Gorbačov souhlasil s koncem Sovětského svazu s jistotou, že Západ neohrozí jeho bezpečnost a nerozšíří NATO.“
Nejvyšší američtí diplomaté se navíc shodli, že rozšiřování NATO bylo lehkovážné. Čtenáři by se měli podívat na to, co řekli diplomaté George Kennan, William Burns, Jack Matlock, Henry Kissinger a William Perry. Všichni varovali, že rozšiřování NATO je nebezpečné a bezohledné. Bohužel, americký vojensko-průmyslový komplex stál v čele lobbování za rozšíření NATO (zejména Lockheed Martin, Northrop Grumman, Textron Inc., Raytheon, Boeing a McDonnell Douglas) a politici se jako obvykle postavili na stranu zbrojařských lobbistů a ne za skutečné národní (a světové) zájmy USA.
Exxpress: Na druhou stranu to bylo Rusko samo, kdo porušil smlouvy. Anexí Krymu například porušilo Budapešťské memorandum a rusko-ukrajinskou smlouvu o přátelství. Proč pořád mluvíte o chybách Západu?
JS: V červenci 1990 Verchova rada (ukrajinský parlament) vyhlásila svou státní suverenitu a oznámila „záměr stát se trvale neutrálním státem, který se neúčastní vojenských bloků“. Téhož roku se USA zavázaly, že NATO se „nepohne ani o palec na východ“. Rusko podepsalo Budapešťskou deklaraci v roce 1993. USA porušily svůj slib nerozšiřovat NATO v 90. letech. Ukrajina porušila sliby stát se trvale neutrálním státem na počátku 21. století. V roce 2008 se NATO zavázalo k rozšíření o Ukrajinu a Gruzii. V roce 2014 byl Janukovyč s podporou USA násilně svržen. Pak byl anektován Krym.
Pokud jde o zahraniční politiku USA obecně, rád bych odkázal na Ježíšovo učení, který řekl: „Proč vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve vlastním oku si nevšimneš?“ (Matouš 7:3- 5). Jednoduše řečeno, jako Američan poukazuji na chyby Ameriky. Jsou skutečně velmi vážné. Po celý můj život vojensko-průmyslový komplex USA projevoval hrubou aroganci moci a vedl zbytečné, kruté a zbytečné války ve Vietnamu, Laosu, Kambodži, Nikaragui, Haiti, Íránu, Iráku, Sýrii, Libyi, Srbsku, Jemenu a nyní vede Ukrajina. USA vedly od roku 1945 mnohem více válek než kterákoli jiná země na světě. USA utrácejí na armádu více než dalších 10 zemí dohromady a třikrát více než Čína. Je čas, aby se USA přestaly snažit být světovým hegemonem.
Exxpress: Konflikty mezi Kyjevem a Moskvou existovaly již před první žádostí Ukrajiny o členství v NATO v roce 2008. Například v roce 2003 Rusko postavilo přehradu k ostrovu Kerč. Kyjev se postavil proti, viděl to jako nezákonný pokus Moskvy přivlastnit si ostrov. Co mají takové konflikty společného s NATO?
JS: Událost, kterou jste zmínil, neměla nic společného s válkou. Je to pro daný problém irelevantní. Válka byla vyvolána důležitými událostmi: americkým tlakem na rozšíření NATO o Ukrajinu, násilným svržením prezidenta Janukovyče, nedodržením dohod Minsk II ze strany Ukrajiny navzdory podpoře Rady bezpečnosti OSN, hromaděním zbraní USA na Ukrajině a neschopností Bidenovy administrativy řešit diplomatické styky s Ruskem poté, co Rusko dne 17. prosince 2021 předložilo návrh bezpečnostní dohody mezi USA a Ruskem.
Exxpress: Ve svém článku „Válka na Ukrajině byla vyprovokována – a proč je to důležité pro mír“ citujete Zelenského bývalého poradce Oleksije Arestovyče, který v rozhovoru v roce 2019 prohlásil, „že naší cenou za vstup do NATO je velká válka s Ruskem“. Arestovyč však dodal: „A pokud nevstoupíme do NATO, dojde za 10 nebo 12 let k ruskému převzetí.“ Agresora tedy Arestovyč také viděl v Rusku, nikoli v NATO.
JS: Věděl, že vstup do NATO povede k válce, ale vůbec nechápal, že Ukrajina má mnohem lepší možnost: mír prostřednictvím neutrality.
Exxpress: Co má ruská okupace Krymu v roce 2014 společného s NATO? Po roce 2008 se snahy Kyjeva o vstup do NATO zastavily: neexistoval žádný plán a v roce 2010 prezident Viktor Janukovyč ukončil své závazky ke členství v NATO.
JS: Vaše časování je úplně špatné. Rusko obsadilo Krym po a v reakci na násilné svržení Janukovyče. Bez Janukovyčova pádu by Rusko Krym neobsadilo. V roce 2010, v prvním roce Janukovyčova funkčního období, Ukrajina a Rusko úspěšně vyjednaly a podepsaly dlouhodobý pronájem Ruska na Krymu do roku 2042.
Exxpress: Tvrdíte, že USA v únoru 2014 nasadily v Kyjevě rusofobní režim a předtím svrhly proruského prezidenta Janukovyče. Důvodem změny režimu byly spíše protesty obyvatel. Nejprve to byli hlavně studenti, kteří vyšli do ulic, protože Janukovyč nepodepsal asociační dohodu s EU. Protesty byly masivnější, když policie zbila demonstranty, a eskalovala, když policie na demonstranty střílela. Co to má společného s Washingtonem?
JS: Vaše fakta jsou mylná, takže tato otázka nedává žádný smysl. Majdan se ocitl ve vodách smrtícího násilí s příchodem všeukrajinského sdružení „Svoboda“ a Organizace pravého sektoru („Sektor Pravyj“), dvou krajně pravicových polovojenských skupin. To by měl každý pochopit. Janukovyč byl svržen násilným převratem, nikoli pokojnou demonstrací. Navíc, navzdory americké propagandě o opaku, většina lidí zabitých v ulicích zemřela na následky střelby z budov ovládaných demonstranty na Majdanu, jak ukazuje například pečlivá akademická práce profesora Ivana Katchanovského z univerzity v Ottawě.
Exxpress: Jako údajný důkaz washingtonského autorství uvádíte zaznamenaný rozhovor mezi tehdejším americkým velvyslancem v Kyjevě Geoffrey Pyattem a vysokou úřednicí amerického ministerstva zahraničí Victorií Nulandovou. Šlo o nástupnickou vládu Janukovyče, říkáte, týdny předtím, než byl svržen. Disidenti tvrdí, že rozhovory byly o možném složení vlády v rámci dohody s Janukovyčem, nikoli v důsledku jeho svržení. Hledal se kompromis mezi vládou a opozicí.
JS: Vaše otázka je naprosto směšná. To Victoria Nulandová vybrala příští ukrajinskou vládu, přestože předchozí vláda byla legálně zvolena, podle ústavy zastávala úřad a neměla v úmyslu opustit zemi. Jednalo se o operaci změny režimu. Takových operací v zahraniční politice USA byly desítky. Mezi nedávné operace patří násilné svržení Saddáma Husajna v Iráku (2003) a Muammara Kaddáfího v Libyi (2011), stejně jako neúspěšné pokusy USA svrhnout Bašára al-Asada v Sýrii (dosud 2011) a Nicolase Madura ve Venezuele.
Exxpress: Zpět k současnosti. Co je špatného na dodávkách zbraní a know-how na Ukrajinu? Kyjev má plné právo bránit se proti nezákonné invazi Ruska.
JS: Ukrajina má plné právo zajistit svou bezpečnost, ale kroky USA bohužel vedou k jejímu zničení, nikoli k její bezpečnosti. USA nechrání Ukrajinu, ale ničí ji. To by mělo být zřejmé. Bylo to předvídatelné a někteří z nás to předvídali.
Exxpress: Ruští členové opozice pochybují, že Putinovy kroky budou fungovat. „Čas není na Putinově straně. Jeho zdroje se stále více vyčerpávají“ říká ruský exilový politik Vladimir Milov. Západ by proto neměl zahajovat mírová jednání ze strachu z vleklé války. Neskočte mu na špek,“ varoval.
JS: Ano, ano, věčná válka. Toto je americký způsob. Nefungovalo to dobře ve Vietnamu, Kambodži, Laosu, Afghánistánu, Iráku, Libyi, Sýrii, Jemenu a mnoha dalších zemích.
Exxpress: Nedávno jste varoval před mnoha „destabilizujícími aspekty“ této války pro Evropu. O jakých aspektech jste přemýšlel?
JS: Válka uvrhla Evropu do ekonomické recese, poškodila evropskou globální diplomacii a zničila vnitroevropskou diplomacii, čímž se Evropa stala „vazalem“ USA, abych použil slova prezidenta Macrona. Evropský přístup Ukrajině ani trochu nepomáhá, protože evropský (americký) přístup je bojovný a ne diplomatický.
Exxpress: Říkáte, že musí existovat širší koalice zemí, „které chápou, že to, co skutečně potřebujeme, je evropská politika, nikoli politika USA.“ Proč je to tak důležité? Které země by mohly být součástí této koalice?
JS: Koalice by měla zpočátku zahrnovat 27 členů EU. Cílem zahraniční politiky Evropy by neměla být podpora americké hegemonie, financování amerických válek nebo vedení americké války v Asii. Evropská zahraniční politika by měla být zaměřena na zachování míru v Evropě, podporu udržitelného rozvoje a zajištění multipolárního světa v rámci Charty OSN. Místem, kde začít, by byla OBSE, nikoli NATO.
Exxpress: Jaký by podle vás mohl být reálný způsob ukončení války?
JS: Rusko a Ukrajina by se dohodly na návrhu dohody v březnu 2022, než vstoupily USA a zablokovaly ukrajinskou dohodu o neutralitě, jak uvedl izraelský premiér Naftali Bennett. Bennett řekl, že USA nechtějí být vnímány jako slabé, dokonce ani vůči Číně, a tak chtěly pokračovat ve válce.
Dohoda z března 2022 by měla být přehodnocena.
Pro novou smlouvu by byly relevantní některé nebo všechny následující podmínky: (1) Žádné rozšiřování NATO. (2) Stažení ruských jednotek z Ukrajiny. (3) Ukrajina je neutrální zemí. (4) Okamžité linie příměří následované vyjednanými politickými výsledky pro Donbas a Krym, které by mohly rovněž zahrnovat budoucí referenda v těchto regionech. (5) Rezoluce Rady bezpečnosti OSN s mírovými silami USA. (6) Ukončení platnosti sankcí. (7) Ukrajina je na cestě ke členství v EU. (EU by měla zahájit jednání s Ruskem o budoucích obchodních vztazích. (9) Posílení mechanismů OBSE pro Evropu.
Exxpress: Před návštěvou Vídně jste byl v Římě. Čeho se setkání týkalo?
JS: V Ara Pacis Auditorium (Oltář míru, Řím) jsme měli akci na oslavu 60. výročí mírového projevu prezidenta Johna F. Kennedyho (JFK). Tento projev z 10. června 1963 ukázal, že pro USA a Sovětský svaz bylo tehdy možné uzavřít mír – a zejména podepsat smlouvu o částečném zákazu jaderných zkoušek – dokonce i na vrcholu studené války.
Na akci mnozí a mnohé – například Kerry Kennedyová, neteř prezidenta Kennedyho, Nina Chruščovová, vnučka sovětského vůdce Nikity Chruščova, a Gillian Sorensenová, vysoká úřednice OSN a vdova po Theodoru Sorensenovi, který zapisoval JFK projevy – reflektovali projev JFK a mluvili o cestě k míru v naší době. Promluvili tam i další italští vůdci z politiky, vědy, umění, teologie a katolických institucí na podporu míru.
Tolik obsáhlý rozhovor Jeffreyho Sachse pro rakouský Exxpress.
(Profesor Jeffrey David Sachs, narozený v roce 1954, je světově uznávaný americký ekonom a úspěšný autor mnoha knih. V letech 2002 až 2006 byl zvláštním poradcem pro rozvojové cíle tisíciletí OSN. Je ředitelem Centra pro udržitelný rozvoj na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.)
(Status na FB 16. júna 2023)
Rozhovor v nemčine TU
