Od září 2020 do září 2021 probíhá informační a diskusní Iniciativa evropských občanů „Zaveďme nepodmíněný základní příjem“ v zemích Evropské unie,
Jste jedním ze zastánců nepodmíněného základního příjmu, což je fenomén, který není ještě všem znám ani jako pojem, natož aby lidé pochopili jeho princip. Prosím, připomeňte, oč jde.
V posledních letech nepodmíněný základní příjem požaduje v mnoha zemích světa stále více a více lidí, ale máte pravdu, že v České republice o něm má mnoho lidí stále ještě jen mlhavou představu nebo ho zatím nezná. Pozornost mu věnují především v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Španělsku, Itálii, ale také v Brazílii a v afrických a asijských zemích.
Nepodmíněný základní příjem naplňuje heslo: Každému podle jeho základních potřeb. Každý občan by bez naplnění jakýchkoli podmínek dostával od státu měsíčně finanční částku, která by mu měla zajistit naplnění jeho základních potřeb. K tomu by každý mohl mít další příjmy ze mzdy, sociální podpory nebo jiných zdrojů. Základní příjem by dostával každý, bez ohledu na věk, pohlaví, rodinný stav apod.
Dříve jsme se s kolegyněmi a kolegy snažili lidem vysvětlit alespoň hlavní myšlenku základního příjmu a jeho výhody. V poslední době, kdy už o něm ví více lidí a šíří se povědomí o něm, přecházím k náročnějšímu vysvětlování základního příjmu jako jednoho z více prvků celého systému budoucí spravedlivější společnosti a také k jeho většímu objasnění v aktuálních konkrétních podmínkách.
Zdá se, že současné podmínky v situaci pandemie přispěly k popularizaci základního příjmu. Jak je to propojené?
Už během jarního pandemického období vlády mnoha zemí zavedly různá protiepidemická opatření; OSN uvádí, že se jedná o 1400 opatření sociální ochrany. Jelikož při tom dočasně řada podniků musela částečně nebo zcela zavřít svůj provoz a mnoho lidí muselo zůstat doma s nižšími nebo žádnými příjmy, vlády začaly občanům vyplácet mimořádné finanční částky. Tyto částky byly vypláceny širokým skupinám osob, v některých zemích i všem občanům. V tom nastal překryv s myšlenkou základního příjmu, který rovněž usiluje o poskytování finanční částky všem občanům.
Mnozí lidé si ve svém ohrožení v situaci pandemie uvědomili svoji finanční a existenční zranitelnost a začali požadovat, aby se mimořádná pandemická finanční dávka proměnila v pravidelný stálý nepodmíněný základní příjem. Tak to už bohužel bývá, že teprve v situaci ohrožení, krize nebo války si lidé uvědomí své základní životní potřeby a způsoby, jak by je bylo možné řešit. Otřes lidí v situaci pandemie v nejvíce zasažených zemích navozuje podmínky válečného komunismu či válečného kapitalismu.
Jaké jsou prognózy vývoje pandemie vzhledem k chudobě?
Experti OSN nyní v září varovali, že důsledkem pandemie budou nejen stovky tisíc mrtvých a desítky milionů nemocných, ale také další stovky milionů chudých. V důsledku pandemie může na světě upadnout do chudoby dalších 176 milionů lidí. Oxfam (mezinárodní organizace zaměřená na odstranění chudoby a nespravedlnosti ve světě – pozn. aut.) už na jaře odhadl, že to může být až o půl miliardy lidí více. Světový potravinový program uvedl, že v příštím roce může být v důsledku koronaviru ohroženo hladem více než čtvrt miliardy lidí.
Především v USA (přes šest milionů infikovaných), v Indii a Brazílii (v každé přes čtyři miliony infikovaných) je nyní nejvyšší počet nakažených na světě a s tím také spojené velké problémy s chudobou.
Situace v České republice samozřejmě není tak alarmující jako v těchto rozvojových zemích. Nicméně, jak je známo, v České republice nárůst počtu infikovaných osob nyní v září dramaticky narůstá. Česko bylo v uplynulém týdnu na třetím místě v Evropské unii s největším počtem infikovaných na 100 tisíc obyvatel. Také zde bude řada lidí ohrožena na životě, zdraví nebo pádem do chudoby.
Zpátky k nepodmíněnému základnímu příjmu (NZP). Kde NZP testují či aspoň částečně funguje? Občas k tématu přinášíme drobné články ve zpravodajství našeho listu, ale požádám vás o shrnutí dosavadní praxe.
Na Aljašce nepodmíněný základní příjem úspěšně funguje od 80. let 20. století až dosud. Experimenty s ním se dále realizovaly v řadě zemí světa. V Evropě v posledních letech například ve Finsku, kde probíhal po celé dva roky v letech 2017 a 2018, nebo v Nizozemsku, kde stále probíhá na lokální rovině ve vybraných městech Tilburg, Groningen, Deventer, Nijmegen, Wageningen a několika dalších. Na zavedení základního příjmu se chystají například ve Skotsku, kde po brexitu roste nespokojenost s centrální britskou vládou, která navíc zvolila asociální přístup k pandemii. Většina občanů Skotska byla v referendu proti brexitu, přičemž jedním z důležitých důvodů je v porovnání s Anglií sociálnější zaměření skotských občanů. O zavedení základního příjmu nyní usilují také v Irsku.
Co se týče dalších částí světa, úspěšné experimenty se uskutečnily rovněž v řadě zemí v Latinské Americe, Africe i Asii. Zvláště v chudších zemích má nepodmíněný základní příjem dalekosáhlé pozitivní účinky.
Jaká je názorová situace ohledně NZP mezi politickými stranami u nás? Které o tématu přemýšlejí?
Některé politické strany základní příjem prosazují, v jiných se ho zastávají jen skupiny jejich členů a sympatizantů. Týká se to parlamentních i malých neparlamentních stran. Prosazují ho socialisté, komunisté, sociální demokraté, sociální zelení, sociální Piráti a další sociálně a participativně zaměření členové stran nebo jejich sympatizanti. Je vidět poměrně široké spektrum zastánců, neboť jde o zásadní věc, o materializaci práva na život a na důstojný život. Některé z nich ho už mají ve svém programu, jiné mají v programu prosazování diskuse o něm a další strany se k programovému prosazování základního příjmu už chystají.
Je možné diskuse kolem NZP přirovnat k těžce se rodícímu systému veřejného zdravotního pojištění nebo všeobecného důchodového zabezpečení? To přece také nebylo »odjakživa« a muselo se politicky vysvětlit a prosadit. Ti, co pro takové systémy, dnes pro našince běžné, plédovali, byli zpočátku považováni za fantasty a blázny.
Ano, přirovnání k zavádění všeobecného veřejného zdravotnictví nebo důchodového systému v dějinách je přesné. Zavádění základního příjmu je výrazná civilizační změna, která probíhá v naší době. Jdou proti ní v zásadě jen zpátečníci nebo lidé s menší představivostí a menší kreativitou, kteří blokují vědecké a společenské inovace. Je to už taková mentalita proti objevům a novým změnám. Kdyby se takový přístup prosadil v minulosti, stále bychom žili jako lovci mamutů.
Protiargumentem, který však zaznívá, je, proč by bohatí měli dostávat ke svému tučnému příjmu či rentě ještě další příjem. Co vy na to?
Je to stejné právě jako se všeobecným zdravotním pojištěním, všeobecným hlasovacím právem nebo důchodovým zabezpečením. Také na to mají právo všichni bez rozdílu. Pokud by na to měli nárok jen chudí, museli by vždy dokazovat, že jsou chudí. Když mají na něco nárok všichni, nikdo se nemusí doprošovat, náleží to všem, což vytváří společenskou atmosféru rovnosti mezi občany a lidé se nemusejí cítit zneuznaní.
Nepovede NZP k rozpadu systému sociálních dávek a systému státní sociální podpory?
Naopak, výborně se vzájemně doplní. Nepodmíněný základní příjem zajistí základní potřeby lidí, a podmíněné sociální dávky budou naopak zaměřené na specifické potřeby například znevýhodněných osob. První je o naplnění principu sociální rovnosti a druhý je o řešení principu sociální odlišnosti, kterou se odlišují lidé se zvláštními potřebami, například trvale invalidní nebo dočasně nemocní.
Je faktem, že NZP je vnímán kontroverzně i některými lidmi na levici, pochopitelně pravice ho většinou zcela odmítá. Je v něm mnoho sporných či nejasných bodů, například ten zásadní: lidé musí mít motivaci pro své aktivní konání, pro pracovní výkon, jinak zleniví, nebudou iniciativní a jakákoli částka darovaná jim bezpracně bude tuto iniciativu likvidovat. Jak se poperete s takovým argumentem?
Zmínil jsem, že nepodmíněný základní příjem přináší naplnění základních potřeb občanů. Kdo by mohl být proti naplnění základních potřeb člověka? Všichni lidé by snad měli souhlasit s tím, že každý člověk by měli míst své základní potřeby naplněné. Ostatně právo na život a právo na důstojný život jsou v České republice ústavní práva. Bez jakýchkoli podmínek by je měl mít naplněna. Tato základní ústavní práva ale ostudně stále nejsou reálně naplněna, i když to naše zdejší podmínky dlouhodobě umožňují. Je smutné, že tu jsou někteří asociální lidé, kteří bojují proti Ústavě, jež garantuje právo na důstojný život.
Je důležité si uvědomit, že málokdo by zůstal doma a žil by jen ze základního příjmu. Naprosté většině lidí nestačí žít jen na základním minimu a ti co chtějí, už tak stejně žijí.
Dále je třeba vidět, že dnes by mnoho lidí ze střední vrstvy nemuselo pracovat na plný úvazek, mohli by mít jen částečný úvazek a žít méně konzumně. Ale oni většinou pracují na plný úvazek, protože chtějí mít vyšší životní úroveň, například více dovolených v exotických destinacích, nové auto či novou elektroniku, i když ta stávající technika je ještě dostačující. Lidé z vyšší třídy by už nemuseli pracovat vůbec, například miliardáři. A přesto pracují, protože chtějí nebo je zajímá seberealizace ve vrcholné státní správě. Některé z nich vidíme jako demonstrativní příklad každý den na televizní obrazovce.
Z čeho se výplata NZP pokryje?
Lze prosadit celkové změny státního rozpočtu tak, aby se mohl dobře financovat základní příjem. Například lze nyní omezit výdaje na zbrojení a další neproduktivní výdaje. Významným zdrojem financí pro základní příjem by měla být také eliminace daňových rájů, nebo dodatečné zdaňování firem, které sídlí v daňových rájích a které chtějí dodávat zboží na náš trh. V Evropské unii a OSN se o tom mluví už dlouho, tak by se konečně mohlo přikročit k činu.
Rovněž lze zdanit velké internetové korporace jako Google, Amazon nebo Facebook, jak se o to nyní v Česku, Francii, Německu a dalších zemích usiluje. Také lze zavést skutečně progresivní zdanění, jak po tom v globální ekonomické krizi 2008 volalo například hnutí Occupy Wall Street, kdy 1 % extrémně majetných občanů bude platit výrazně více než ostatní občané a dalších 10 % nejmajetnějších zaplatí rovněž znatelnou částku.
Dále lze zavést hmotnou odpovědnost politiků, aby museli zaplatit případně »odklonění« financí kvůli svým chybám nebo podvodům. Lze zavést různé ekologické daně a je řada dalších zdrojů na vyplácení základního příjmu.
Finance na vyplácení základního příjmu existují, jen jsou zatím nespravedlivě a byrokraticky rozděleny. To úzce souvisí s potřebným pochopením základního příjmu jako jednoho prvku mezi dalšími prvky celého systému budoucí spravedlivější společnosti.
Uvádíte, že v důsledku zavedení NZP může dojít ke zkrácení pracovní doby. Zkracování pracovní doby je přece objektivní proces, který se děje v důsledku růstu produktivity práce. Souvisí to i s NZP v rámci celého systému?
Ano. Uvedený vývoj je objektivním a zároveň společenským procesem. Díky narůstající automatizaci a robotizaci se vytvářejí objektivní podmínky. Zároveň je třeba dosáhnout podmínek společenských. Když budou mít všichni občané základní příjem, vytvoří to jinou celkovou společenskou atmosféru, která bude méně upracovaná, workoholická. Povede od kvantitativně zaměřené společnosti ke společnosti zaměřené vyšší kvalitu životní úrovně.
Zatímco dnes se mnozí politici jako novodobí otrokáři snaží nahnat lidi do uměle vytvářených pracovních míst a lidé se postaru štvou sháněním práce na mnoho hodin, v budoucnu se od nadměrné práce budou moci díky automatizaci a základnímu příjmu osvobodit. Důvodem proč, jsme jako lidstvo před staletími začali zavádět průmyslovou revoluci, přece bylo, aby stroje pracovaly za nás. Ubývání práce je žádoucí.
Co tato nová společenská atmosféra přinese?
V nové společenské atmosféře budou lidé základním příjmem finančně motivováni například vzít si jen částečný úvazek a provádět po zbytek času smysluplnější činnost než tu, kterou by dělali na plný úvazek jako námezdní pracovníci. Mnozí lidé dnes pracují ve firmách, které produkují nepotřebné zboží a služby, které se pak občanům vnucuje formou reklamy. Takové práce by mohlo být méně, například zkrácením pracovní doby, po jakou bude vykonávána, nebo mohou být taková pracovní místa zcela zrušena.
Na druhou stranu je velké množství práce, která je zatím na trhu neplacená a přitom je velmi cenná. Například by bylo občany ceněno větší množství péče o děti, seniory, nemocné nebo blízké osoby, smysluplná činnost pro obec, pro životní prostředí nebo vytváření nových družstev, které by byly zaměřeny na naplňování skutečných potřeb lidí. Tuto činnost by mohli provádět lidé, kteří by si díky základnímu příjmu mohli dovolit vzít svoji standardní práci jen na menší úvazek, čímž by zkrátila pracovní doba.
Jak bude vypadat evropská kampaň za NZP, která právě nyní začíná?
Iniciativa evropských občanů Zaveďme nepodmíněný základní příjem probíhá po dobu jednoho roku od září 2020 do září 2021 v zemích Evropské unie, včetně České republiky. Cílem je organizovat informační akce a diskuse s občany, vědci, politiky, novináři, politology apod. prostřednictvím seminářů, článků a rozhovorů v novinách, televizích, rádiích a sociálních médiích. Zároveň se konají informační a diskusní aktivity také v okolních zemích, konkrétně ve Švýcarsku, Norsku či Turecku.
A ještě, prosím, závěrečné shrnutí. Jaký je smysl nepodmíněného základního příjmu?
Prostřednictvím zavedení nepodmíněného základního příjmu se posouváme k podstatně spravedlivější společnosti, než v jaké dosud žijeme. Nepodmíněný základní příjem se stává zásadní civilizační změnou naší éry, která bude mít dalekosáhlé pozitivní důsledky na životy občanů. Je to v naší době svého druhu nenápadná revoluce v přímém přenosu.
Připravila Monika Hoření
