Na mohutných manévrech se účastní 28-tisíc amerických a 56-tisíc jihokorejských vojáků a obrovská síla vojenské techniky, včetně letadlové lodě George Washington, stíhaček F-18, křižníků a ponorek.
Záminkou pro tyto nebezpečné kroky, které cílevědomě vedou k eskalaci napětí v regionu, je obvinění KLDR z potopení jihokorejské korvety Čchonan letos v březnu, při kterém zahynulo 46 námořníků.
Závěry podivné mezinárodní komise zpochybnila Čína i Rusko. Za nevěrohodné je však považují i mnozí renomovaní experti z USA a řady západních zemí. Odborníci ze Severní Korey nebyli přes opakované žádosti k „důkazním materiálům“ připuštěni. Strůjci tohoto obvinění nejspíš dobře vědí proč.
USA v posledních desetiletích již mnohokrát demonstrovaly svou politiku „dvojího metru“. Svět si pamatuje vykonstruované důkazy, po kterých následovaly agrese vůči suverénním státům a jejich následná okupace a ovládnutí země.
Své obavy v souvislosti s narůstající vojenskou aktivitou USA a jejich vazalů v oblasti již opakovaně vyjádřil Peking, který tuto manifestaci síly označil za „hrozbu pro svou bezpečnost i pro stabilitu celého regionu“. Případný konflikt by bezesporu zatřásl celým světem.
Farizejsky v této atmosféře zní výzvy jihokorejského prezidenta Lee Mjong-baka ke sjednocení poloostrova. Zazněla paradoxně zrovna v den, kdy více než 80-tisíc jihokorejských a amerických vojáků zahájilo obří cvičení, které Pchjongjang považuje za „nácvik invaze“ vůči své zemi.
Korejský lid na obou stranách 38. rovnoběžky, která tvoří hranici mezi Severem a Jihem, si sjednocení upřímně přeje. Harašení zbraněmi však k naplnění tohoto cíle se vší určitosti nevede. Slova jsou jedna věc a skutky věc druhá. To druhé má ale větší váhu.
Obyvatelé KLDR to nemají jednoduché, protože čelí Washingtonem řízenému embargu, značné prostředky věnuje na obranu vlastní nezávislosti. Přesto tam ani zdaleka není život tak úděsný, jak je vytrvale v médiích líčeno. Žijí jinak, pro někoho třeba zvláštně, vyznávají jiné hodnoty. Nemusíme s nimi souhlasit, či jejich realitu vnucovat jiným. Psát objektivně však v době tolik skloňované svobody tisku není v módě. Nejen o Severní Koreji.
Autor je analytik medzinárodných vzťahov
