Gustáv Murín: POVSTANIE – 60 dní národa – III. Október – Nádej a ústup | Thomas Hertog: O pôvode času. Konečná teória Stephena Hawkinga | Michael Hauser: Metapopulistická demokracie. Politika doby přechodu | Olga Plíčková a kol.: Depresivní společnost | Jan Kaliba: Zápas o Ameriku
Gustáv Murín: POVSTANIE – 60 dní národa – III. Október – Nádej a ústup
Záverečný diel trilógie, ktorá nie je ďalšou historickou faktografiou na danú tému. Je unikátnou kronikou osobných príbehov v rámci dramatických historických udalostí, ktoré v súčte vydávajú na epos o tom, ako sa v pôrodných bolestiach svetovej vojny a vlastnej krvi rodil moderný slovenský národ. Po 1. a 2. diele, ktoré sa venujú obdobiu augusta a septembra roku 1944, tretia kniha uzatvára kroniku osobných príbehov účastníkov Povstania aj ďalších ľudí, ktoré sa odohrali v októbri 1944. Aj teraz na každý deň tejto kroniky pripadá vždy aj jeden výnimočný príbeh či ľudský osud. Prelína sa tu tak unikátnym spôsobom všeobecná história s osobnými dejinami.
Magnet Press, august 2024, 144 strán
Thomas Hertog: O pôvode času. Konečná teória Stephena Hawkinga
Thomas Hertog, najbližší spolupracovník Stephena Hawkinga, predstavuje konečnú kozmologickú teóriu tohto geniálneho mysliteľa súčasnosti – ide o dramatickú revíziu teórie, ktorú predložil vo svojom diele Stručná história času.
Azda najväčšou výzvou, akou sa Stephen Hawking počas svojej mimoriadnej kariéry zaoberal, bolo zistiť, ako je možné, že vesmír vytvoril také dokonalé podmienky na život. Aby túto záhadu rozlúštil, skúmal vznik vesmíru a Veľký tresk, no vo svojej ranej práci zakaždým narazil na neprekonateľný problém – matematické výpočty naznačovali, že došlo k mnohým veľkým treskom a tie by vytvorili akýsi multivesmír, čiže nespočetné množstvo rozličných vesmírov, z ktorých väčšina by bola príliš bizarná na to, aby v nich mohol existovať život. Stephen Hawking a jeho priateľ a kolega Thomas Hertog sa na Katedre teoretickej fyziky na Cambridgeskej univerzite zaoberali týmto problémom dvadsať rokov, až napokon vypracovali úplne novú kozmologickú teóriu, ktorá by mohla vysvetliť vznik života. Keď nahliadli do extrémnej kvantovej fyziky kozmických hologramov a vydali sa ďaleko do minulosti k našim prapôvodným koreňom, na svoje prekvapenie objavili hlbšiu úroveň evolúcie, v ktorej sa fyzikálne zákony transformujú a zjednodušujú, až sa častice, sily a dokonca aj samotný čas vytratia.
Tento objav ich priviedol k revolučnej myšlienke: Zákony fyziky nie sú vytesané do kameňa, ale rodia sa a spoločne rozvíjajú zároveň s vesmírom, ktorý riadia. Hawkingov čas sa však krátil, a preto obaja vedci zverejnili konečnú teóriu, ktorá ponúka radikálne nový darvinistický pohľad na vznik nášho vesmíru. Kniha O pôvode času poskytuje pozoruhodný pohľad na zrod vesmíru, ktorý zásadne zmení spôsob myslenia o našom mieste v ňom a na koniec sa môže ukázať aj ako najväčší a posledný odkaz Stephena Hawkinga.
Tatran, 2024, 360 strán
Michael Hauser: Metapopulistická demokracie. Politika doby přechodu
Kniha představuje celkovou diagnózu liberální demokracie a postihuje vznik nového politického systému, který se stává politickou dominantou současného světa. Je to systém, který se vynořuje z krize liberální demokracie – některé její prvky zachovává, další proměňuje a jiné zavádí. Metapopulistická demokracie navazuje na teorii interregna, tak jak byla předložena v knize Doba přechodu, obsahuje nové koncepce, které politiku uvádějí do širších ekonomických, sociálních a kulturních souvislostí. Objasňuje politické strategie, které umožňují sjednocovat roztříštěnou společnost bez ucelených doktrín a ideologií. Vysvětluje, proč je dnešní politika plná rozporů a logických nesoudržností. Klade otázky, jak na metapopulistickou politiku reagovat a jak vytvářet politiku emancipační, která by vedla za hranice interregna.
Filosofia, vyjde v septembri 2024, obálka ešte nie je k dispozícii
Olga Plíčková a kol.: Depresivní společnost
Je naše společnost depresivní? Podle WHO trpí depresí více než 400 miliónů lidí a deprese se řadí mezi největší zdravotní zátěže na světě. V médiích se pravidelně objevují zprávy o zvyšujícím se počtu lidí, kteří navštěvují psychiatra nebo užívají antidepresiva. Je to znamení, že je naše společnost nemocná? Nebo je jen otevřenější a přestala stigmatizovat duševní onemocnění? Je vůbec možné a žádoucí zkoumat depresi a úzkostné poruchy coby sociální fenomén? Studenti Katedry sociologie FF UK společně s odborníky z oborů religionistiky, sociologie, antropologie, ekonomie a psychologie přináší pestrou mozaiku možných pohledů na toto velmi aktuální téma.
Karolinum, 2024, 116 strán
Jan Kaliba: Zápas o Ameriku
Poznejte současné Spojené státy americké a zápas o jejich i naši budoucnost skutečně zevnitř. Jak přemýšlejí příznivci Donalda Trumpa a proč mu propadli? Jak na své americké občanství nahlížejí původní domorodí obyvatelé? Proč potomci černošských otroků mluví o přetrvávajícím systémovém rasismu? Co prožívají ti, kdo se do USA snaží dostat přes jižní hranici? Autor se coby zpravodaj Českého rozhlasu šest let v terénu zaměřoval právě na tyto „hlasy Ameriky“ a nechává je promluvit daleko nad rámec běžného zpravodajství. Argo, 2024, 256 strán
