„Jaký je rozdíl mezi dezinformací a pravdou? Půl roku!“ Tento okřídlený bonmot je vedlejším produktem kampaně proti nepohodlným informacím. Není problém označit nepohodlný názor, který odporuje oficiální verzi, za konspiraci. Problém je držet se oficiální verze, když vyjde najevo, že byla kritizována a zpochybňována právem.
U patogenu SARS-CoV-2, který nám obrátil svět vzhůru nohama, jsme svědky a přímými účastníky globálního příběhu, ve kterém společně s koronavirem mutuje pravda. Televize Fox News přišla před pár dny se šokující zprávou, že na Bostonské univerzitě badatelé vylepšili wuhanský patogen, který má na triku celosvětovou pandemii. Dozvěděli jsme se, že americký laboratorní „netopýr“ má ve srovnání s tím čínským smrtnost až 80 % a pětkrát vyšší úmrtnost. Je z toho skandál, univerzita se brání, respektive zatlouká, neboť místo potlesku sklízí nevraživost.
Vědci, kteří z jara 2020 studovali covid pod mikroskopem a dovolili si poznamenat, že rozhodně nevypadá jako něco, co mohlo vzniknout v přírodě, platili ještě nedávno za dezinformátory. Pravdu měli pro sebe zarezervovanou mediální autority, kterým bylo i bez mikroskopu jasné, že všemu na vině je polévka z čínského netopýra a nemyté ruce.
Podobně je tomu s pravdou o vakcínách, které podle odborných mediálních celebrit měly bránit přenosu nemoci, takže kdo nebyl naočkovaný, platil za nezodpovědného vyvrhele, egoistického ničemu, který své okolí ohrožuje na životech. Před několika dny jistá prezidentka Pfizeru v Evropském parlamentu přiznala, že na přenos infekce vakcíny testovány nebyly, takže zda brání přenosu nemoci, Pfizer neví!
Oficiální verze bývají ve veřejném mínění hluboce zakořeněné, protože jsou jimi důkladně vymyté mozky konzumentů mainstreamových médií. Proto mýtus o životodárné vakcíně žije jakýsi život po životě. Politici naléhají na očkování, které zabrání šíření nemoci, přestože to netvrdí už ani farmaceutická firma, která se na byznysu s vakcínami neskutečně napakovala.
Platí úměra, že čím více se lidem vnucuje oficiální verze nějaké události anebo jevu jako jediná pravda (třeba že je země placatá), tím trapnější jsou její hlasatelé, když jim pravda zmutuje a stane se vlastní karikaturou. Je to přesvědčení o vlastní pravdě, jež brání dogmatikovi pravdu hledat. Kdo má moc, plynoucí z vlastnictví pravdy, logicky udělá první poslední, aby mu jeho pravda v konfrontaci s realitou nezmutovala. Tady někde hledejme vysvětlení, odkud se bere partnerství jediné pravdy s cenzurou.
Cenzor definuje pravdu jako mutující patogen. Má to logiku. Pravda je spíše procesem než konstantou, spíše cestou než cílem. Kdo nesvede pravdě sloužit, musí si ji přivlastnit. Přivlastněná pravda je ale už z podstaty pravdou znásilněnou čili dezinformací. S mutující pravdou souvisí zmatení pojmů. Vládnoucí dezinformátoři likvidují z pozice vlastníků jediné přípustné pravdy oponenty, které označují za nebezpečné dezinformátory.
Pravda to má těžké. Kromě cenzury ji ohrožuje i autocenzura. Každý nemá nervy a odvahu riskovat konflikt s fanatiky. Naštěstí má ale pravda šanci, že když vyčká půl roku, dá jí za pravdu realita. A optimisté tvrdí, že rozdíl mezi dezinformací a pravdou už činí pouze tři měsíce. Pravda prý mutuje rychleji!
(Text vyšiel na Parlamentní.Listy.cz 22. 10. 2022)