Článok Eine glaubwürdige Neutralität ohne eine zuverlässige Neutralitätspolitik gibt es nicht vyšiel na webe „Zeitgeschehen im Fokus“ dňa 12. 7. 2023.
Slovo prevzalo jeho preklad z webovej stránky DISPUT/Aby se tu dalo žít, kde vyšiel 28. 7. 2023.
Od začátku války na Ukrajině se západní politici, včetně jednotlivých švýcarských spolkových radních, odvolávají na „přelom století“, který vymysleli PR poradci Olafa Scholze a o němž hojně informovala média, a vtloukají ho lidem do hlavy. Ušetřeno nebylo ani švýcarské obyvatelstvo. Najednou jsme byli všichni Ukrajinci. V důsledku toho došlo k vývoji, který by člověk předtím jen stěží považoval za možný: k válečné hysterii jako na začátku první světové války a ke zbrojní výrobě nepředstavitelných rozměrů. Západ se shodl: my jsme dobří, Rusko je ztělesněním zla. Ale svět není tak jednoduchý, a už vůbec ne konflikt na Ukrajině.
Ve skutečnosti válka přinesla v mezinárodních záležitostech především jednu věc: vyjasnila fronty. To, čeho si kritičtí pozorovatelé všímali již dlouho, se nyní stává zcela zřejmým: expanze NATO na východ je namířena proti Rusku; rostoucí kritika Číny vyvolává další konflikt a vývoj NATO od obranné aliance k válečné alianci se stává zřejmým. NATO by se chtělo stát světovou policejní silou legitimizovanou OSN, která by mohla zasahovat kdekoli na světě, pokud by nebyly dodržovány západní představy o životě. Masivní reakce Západu na válku na Ukrajině vytvořila polarizaci, která je nyní patrná ve světovém vývoji. Již v roce 2008 varoval Michail Gorbačov před novou studenou válkou a měl pro to díky svým politickým zkušenostem dobrý smysl, zejména proto, že ji ukončil svou politikou usmíření se Západem, především s Německem. Když v roce 1989 navštívil Bonn, prohlásil, že se mezi oběma zeměmi otevřela nová kapitola. Desítky let trvající nevraživost by nyní měla být minulostí. To, že Vladimir Putin chtěl v této politice „společného evropského domu“ započaté Gorbačovem pokračovat, vyjádřil ve svém projevu v německém Spolkovém sněmu 25. září 2001: „Jsem přesvědčen: dnes otáčíme novou stránku v historii našich dvoustranných vztahů, a tím společně přispíváme k výstavbě evropského domu.“ [1]
Poplašné zvony v USA
Tyto Putinovy iniciativy byly Západem přijaty jen váhavě nebo vůbec. Evropa byla příliš zapletena do závislosti na USA. Veškeré další pokusy o sblížení v rámci spolupráce, která by neměla být založena pouze na ekonomických výhodách, většinou vyšly naprázdno. Odpovědí na iniciativy bylo rozšíření NATO na východ a vybudování protiraketového štítu v Polsku a Rumunsku – údajně k zachycení raket z Íránu(?). Putin si uvědomil, že rakety jsou namířeny proti Rusku, i když byly definovány jako obranné. To, že ochrana proti íránským jaderným raketám je pouze fraška, pochopili polští a rumunští zastánci tohoto „štítu“: „Země jako Polsko nebo Rumunsko, jediné dvě východoevropské lokality pro americký systém protiraketové obrany, se však jaderné hrozby z Íránu obávají méně. Pro ně je americká investice bezpečnostní zárukou proti Rusku.“ [2] Rozšiřování NATO pokračovalo v nezmenšené míře i přes jasně deklarované bezpečnostní obavy z ruské strany. Nemluvě o tom, že rozšiřování NATO bylo porušením ujištění, které Západ poskytl tehdejšímu Sovětskému svazu, že se NATO nerozšíří ani o píď na východ.
Když se po zániku Sovětského svazu objevila konkrétní možnost těsnějšího spojení s Ruskem a v Evropě mohl vzniknout velký hospodářský a bezpečnostní prostor, začaly v USA zvonit na poplach. Po celá desetiletí bylo politikou USA zabránit užšímu spojení Evropy s Ruskem. Dnes již zesnulý bezpečnostní poradce různých amerických prezidentů Zbigniew Brzeziński již v roce 1997 ve své knize „Jediná světová velmoc“ varoval před společným ekonomickým prostorem, který by mohl ohrozit nadřazenost USA jako světové velmoci[3].
Dlouhý kalamitní vývoj
Je zřejmé, že reakci Západu na válku mezi Ruskem a Ukrajinou předcházel dlouhý zlověstný vývoj, který byl řízen zejména Západem. Zde je zdokumentován pouze malý výňatek.
Tisková konference v únoru 2022 po setkání Bidena a Scholze ukázala ve vší jasnosti příležitost, kterou USA poskytla ruská invaze na Ukrajinu: definitivně ukončit tok energií mezi Německem a Ruskem zničením plynovodů Nord Stream 1 a 2. [4] Donald Trump již učinil první krok. Politická situace tehdy neumožňovala, aby byl plynovod vyhozen do povětří nebo fyzicky zničen. Trump se tedy uchýlil k zakázané zázračné zbrani USA a Západu, „jednostranným sankcím“, a uvalil je na všechny společnosti, které plynovod stavěly. [5]Joe Biden dokončil dílo, které Trump započal.
Neutralita je již dlouho terčem
Vzhledem k těmto „omylům a zmatkům“, dezinformacím a propagandě, jakož i neznalosti situace, zejména s ohledem na historii konfliktu, a neuvěřitelné manipulaci většiny mainstreamových médií, musí všechny státy reagovat krajně zdrženlivě, zejména neutrální státy. Na začátku konfliktu jen málokdo prohlédl souvislosti, vše se zdálo náhlé a nečekané a podle toho bylo lidem naservírováno. Mezitím se mlha stále více rozptyluje, protože kromě mnoha jiných zaujali stanovisko i různí vojenští činitelé a poukázali na důležité souvislosti. Kvůli nedostatku obezřetnosti, předvídavosti a informací – dokonce ani s vlastními odborníky se nekonzultovalo – Švýcarsko do konfliktu doslova „vklouzlo“. Nebude snadné znovu najít nezávislý postoj, který by dělal čest Švýcarsku a jeho základům. Zahraniční země si všimly, že švýcarská neutralita je „zranitelná“. Je však možné ji navzdory zranění vrátit zpět, pokud k tomu bude politická vůle.
Podpásová rána neutralitě
Poté, co spolkový radní Cassis oslavoval na Spolkovém náměstí sevření řad se Zelenským a Spolková rada se v Globu pochlubila, že během několika dní přijala rozhodnutí o přijetí sankcí EU, dostala neutralita těžkou ránu pod pás. „Zahraniční média již vyhlásila konec švýcarské neutrality,“ píše „NZZ“: „I když podle Ignazia Cassise je to vše slučitelné se švýcarskou neutralitou, zahraničí to vnímá zcela jinak.“ [6) K čemu je neutralita dobrá, když „neutrální“ již není takto vnímána?
Zábleskem naděje je iniciativa za neutralitu, která chce neutralitu zakotvit v ústavě.
Dlouholetý švýcarský diplomat a autor knih Paul Widmer ve své nejnovější knize „Švýcarsko je jiné – aneb už to není Švýcarsko“ shrnuje, proč tomu tak je: „Bez spolehlivé politiky neutrality neexistuje důvěryhodná neutralita.“ [7]
Demontáž neutrality začala již v 90. letech 20. století, kdy Švýcarsko vstoupilo do suborganizace NATO PfP. Vždy také existovali vysocí vojenští činitelé až po bývalého šéfa armády Christopha Keckeise, kteří se zasazovali o větší sblížení Švýcarska s NATO. Samuel Schmid, bývalý spolkový rada a šéf DDPS, byl rovněž pro užší spolupráci s NATO. [8] Vyslání švýcarských důstojníků do Afghánistánu pod velením NATO bylo rozhodnutím, které se jen stěží slučovalo s neutralitou.
Sankce nejsou slučitelné s neutralitou
Jestliže v roce 2014, po zabrání Krymu Ruskem, Spolková rada nepřijala tehdy uvalené sankce, ale pouze se snažila zabránit možným obchvatným obchodům, v současném konfliktu přijímá všechny sankce proti Rusku a prodává naši neutralitu plátkem: „Švýcarsko se nesmí připojit ke skupině států, která podporuje jednu stranu konfliktu dodávkami zbraní a druhou chce srazit na kolena ekonomickými sankcemi. To se již nedá skloubit s imperativem nestrannosti.“ [9] Ačkoli se Spolková rada opakovaně zapřísahá, že sankce jsou slučitelné s neutralitou, věc je jasná, jak píše Paul Widmer.
Sociální demokraté jsou pro dodávky zbraní
V případě dodávek zbraní na Ukrajinu Spolková rada dosud říkala „ne“ a odvolávala se nejen na neutralitu, ale i na platné právo. Uvidíme, jak dlouho bude tento zákon platit. Obě rady schválily novelu zákona o vývozu zbraní, a to hlasy sociálních demokratů, kteří teprve nedávno iniciovali zpřísnění zákona. [10] Je zřejmé, že naše země je kvůli požadovaným dodávkám zbraní pod mezinárodním tlakem. [11] Minulý pátek byl německý ministr obrany ve Švýcarsku a na tiskové konferenci zjevně vyjádřil zklamání nad stanoviskem Spolkové rady nedodávat zbraně do válečných oblastí. [12] Zdá se, že státy EU a USA již nechtějí mít v Evropě neutrální stát. To znamená, že Švýcarsko se musí ještě jasněji postavit do pozice neutrálního státu a nedělat líné kompromisy. Pokud by Švýcarsko nakonec zbraně dodávalo, neutralita by byla nadobro ztracena. Podobný osud jako Švýcarsko čeká i Rakousko a Irsko, jejichž neutralita je tvrdě zpochybňována.
Narušování neutrality krok za krokem
NATO má stále zájem rozšiřovat své území jako prodloužená ruka USA a Švýcarsko je pro něj „snadnou kořistí“. „Bohužel se zdá, že Spolkové ministerstvo obrany, civilní ochrany a sportu (DDPS) chce jít ještě dál. V dodatečné zprávě ke Zprávě o bezpečnostní politice 2021 o důsledcích války na Ukrajině DDPS zvažuje novou úroveň spolupráce s NATO „v tom smyslu, že by se švýcarské ozbrojené síly účastnily cvičení NATO v celém spektru“ […]. NATO by rovněž získalo právo kontrolovat interoperabilitu armádních jednotek švýcarské armády. Tato zpráva ilustruje, jak by v některých kruzích bezpečnostní politiky, a to jak uvnitř, tak vně administrativy, chtěli neutralitu krok za krokem vykuchat.“ [13]
Viola Amherdová chce přiblížit Švýcarsko k NATO
Do toho zapadá, že vedoucí oddělení DDPS Viola Amherd chce zapojit Švýcarsko do německé iniciativy Sky-Shield. Tato německá iniciativa vychází z ničím nepodloženého názoru, že Putin brzy zaútočí na celou Evropu s armádou, která je podle mainstreamových západních expertů v „dezolátním stavu“, nemá „žádnou nebo rezavou munici“ a „dochází jí vojáci po tuctech“. Je tedy zcela směšné, aby ze Švýcarska vyrazili pod tento Nebeský štít, kterého se zatím účastní 17 států. Standardizace zbraňových systémů Švýcarsko ještě více přiblíží NATO. Minulý pátek Švýcarsko spolu s Rakouskem a za přítomnosti německého ministra obrany podepsalo prohlášení o záměru účastnit se tohoto Sky Shieldu. [14] Viola Amherdová, pro niž se švýcarská neutralita zdá být přežitkem, se může dobře zařadit do řady vlajících větrných praporků, jak si můžete přečíst níže. Stálo by to za karikaturu, kdyby celá věc nesměřovala k podstatě našeho státního zřízení.
Převládne neutralita
Švýcarsko bylo v době krize často pod tlakem, pokud jde o výklad a dodržování neutrality. V době první světové války například curyšský Národní rada svobodných zvažoval, „zda by se Švýcarsko nemělo vzdát neutrality a postavit se jasně na stranu předpokládaných vítězů“. [14]
Během první světové války navrhoval švýcarský generál UIrich Wille „vzdát se neutrality a postavit se na stranu Centrálních mocností“. [15]
Uklidňující na celém vývoji je, že neutralita vždy převládala, a to i před druhou světovou válkou. Spolková rada zavedla „diferencovanou“ neutralitu, aby mohla vstoupit do Společnosti národů. V roce 1938 se pak Švýcarsko vrátilo k „integrální“ neutralitě. Tehdy, stejně jako nyní, šlo a jde o to, aby se země dokázala prosadit.
Co důsledná neutralita vyžaduje
Pokud Spolková rada nejedná důsledně neutrálně, jak lze pozorovat u jednotlivých představitelů, ohrožuje to zemi a její obyvatele. Pokud v tomto orgánu nemůže převládnout neutralita, musí se občané vzepřít. Zábleskem naděje je iniciativa za neutralitu, která chce neutralitu zakotvit v ústavě. [16] Občané musí dát najevo svou vůli a nenechat se manipulovat médii, která rozvíjejí formy neutrality, jež už nemají nic společného s jejich původem a cílem.
ODKAZY:
[1] www.bundestag.de/parlament/geschichte/gastredner/putin/putin_wort-244966
[2] www.mdr.de/heute-im-osten/raketenabwehrsystem-usa-rumaenien-polen-100.html
[3] Zbigniew Brzeziński: Die einzige Weltmacht – Amerikas Strategie der Vorherrschaft; Nachdruck des Originals von 1997
[4] www.google.com/search?client=firefox-b-d&q=Pressekonferenz+Scholz+und+Biden#fpstate=ive&vld=cid:8c8f2f41,vid:MHspFgXXbtE
[5] www.atlantik-bruecke.org/die-sanktionsspirale-der-usa-gegen-nord-stream-2/
[6] www.nzz.ch/schweiz/neutralitaet-fand-in-der-schweiz-gerade-eine-zeitenwende-statt-ld.1672706?reduced=true
[7] Paul Widmer: Die Schweiz ist anders – oder sie ist keine Schweiz mehr; S. 104
[8] www.swissinfo.ch/ger/plaedoyer-fuer-staerkeres-nato-engagement-der-schweiz/5747300
[9] Paul Widmer: Die Schweiz ist anders – oder sie ist keine Schweiz mehr; S. 104
[10] www.tagesanzeiger.ch/fdp-sp-deal-soll-waffenweitergabe-an-die-ukraine-ermoeglichen-967562764491
[11] de.euronews.com/2023/05/12/schweiz-waffenlieferungen
[12] www.srf.ch/play/tv/tagesschau/video/amherd-unterschreibt-absichtserklaerung-fuer-sky-shield?urn=urn:srf:video:6f5fb1d2-8a45-4f5e-8540-a6710b9821b1
[13] Paul Widmer: Die Schweiz ist anders – oder sie ist keine Schweiz mehr; S. 104
[14] www.srf.ch/play/tv/tagesschau/video/amherd-unterschreibt-absichtserklaerung-fuer-sky-shield?urn=urn:srf:video:6f5fb1d2-8a45-4f5e-8540-a6710b9821b1
[15] Paul Widmer: Die Schweiz ist anders – oder sie ist keine Schweiz mehr; S. 102
[16] neutralitaet-ja.ch/
