Politolog Oskar Krejčí se v komentáři zamýšlí nad tím, jak šíření koronaviru, militarismus a propad cen ropy ukazují na prohlubující se globalizaci a sdílený charakter osudu všech lidí.
I když pandemie opadne, zůstane koronavirus učebnicovým příkladem toho, čemu se říká „globální problémy“. Současná pandemie je bezesporu vedlejším produktem skutečnosti, že celoplanetární kontakty houstnou, cestování se zrychluje, osud jednotlivců získává podíl na sdíleném vývoji. Zvláště patrné je to na zpětné vazbě. Poté, kdy Čína, pravděpodobná domovina pacienta nula, ve své válce proti koronaviru přešla do úspěšné protiofenzivy, podle Světové zdravotnické organizace se epicentrem stala Evropa. Z ní se převáží koronavirus i do Asie. Naopak z Číny zamířilo 41 tun ventilátorů, ochranných pomůcek a dalšího lékařského materiálu do Itálie, 500 tisíc testovacích souprav a milion roušek věnoval Spojeným státům jeden ze spoluzakladatelů internetového obchodu Alibaba, čínská pomoc míří i do Íránu…
Ve svém prohlášení z konce minulého týdne generální tajemník OSN António Guterres hovořil o tom, že „musíme vyhlásit válku koronaviru“. Po počátečním váhání i česká vláda přijala radikální, v daném případě jediná možná opatření. Poučena z průběhu choroby v Asii, Itálii a u sousedních zemí vláda pracuje s realistickým modelem růstu počtu nakažených. Vytknout se jí ovšem dá shovívavost vůči spekulantům, kteří parazitují na neštěstí a mnohonásobně zdražují takové pomůcky v boji proti chorobě, jako jsou roušky a respirátory. Snad si vláda odnese i poučení, že civilní obrana je něco víc než integrovaný záchranný systém. Kritici postupu vlády by ale neměli opomíjet fakt, že zpočátku váhal každý – v nové situaci se učil za pochodu – a že nyní jsou v boji proti pandemii mimořádně důležité disciplína a solidarita. Když takto budou postupovat i ve Spojených státech, které aspirují na to stát se dalším velkým ohniskem nákazy (podle tamního statistického úřadu v roce 2018 z 323,7 milionů obyvatel USA 27,5 milionů nemělo žádný typ zdravotního pojištění), podaří se během jednoho či dvou měsíců i na Západě dostat situaci pod kontrolu. Zvláště když se na duben očekává, že vývoj léků proti koronaviru vstoupí do fáze testů na lidech a snad i masové výroby a užívání.
Uniformovaní bacilonosiči
Na duben se ale plánují i jiné události – například cvičení NATO s názvem Defender Europe 2020, kterého se má účastnit 37 tisíc vojáků z 18 zemí. To představuje shromáždění více než 30 lidí, které povoluje v Česku vyhlášený stav nouze. Stav nouze minulý týden vyhlásil prezident Donald Trump i ve Spojených státech, kde mimo jiné na třicet dní zakázal lety z evropských zemí. Do Evropy však začal přesun 20 tisíc amerických vojáků a 13 tisíc kusů techniky. Počátkem března sdělil generální tajemník Jens Stoltenberg, který naštěstí ničemu nevelí, že NATO chce pokračovat v rozsáhlých vojenských cvičeních navzdory obavám, které přináší šíření koronaviru; Aliance má na letošní rok naplánováno přes 20 cvičení.
Armády jsou velmi účinným šiřitelem chorob. Nejpravděpodobnější verze počátku řádění španělské chřipky v Evropě, která na konci 1. světové války zabila 50 až 100 milionů lidí, je, že ji do Španělska zavlekli američtí vojáci z Asie. Vojenské kolony znamenají koncentraci lidí, omezenou hygienu, pohyb v prostoru a mezi civilními obyvateli – co víc si mohou choroboplodné zárodky přát… Přesun vojáků z USA by měl představovat největší transfer za uplynulé čtvrtstoletí. Mluvčí generálního štábu Armády ČR sice ujišťuje, že „hlavní koridory pro přejezdy byly zatím určeny přes Rakousko, Německo a Polsko“ a že „Česká republika figuruje pouze jako alternativní koridor“. Přiložená americká mapa ale říká své: hlavní a vedlejší koridory nerozlišuje. Popravdě řečeno, z USA již zaznívají zatím neurčité hlasy, že účast amerických vojáků na cvičení Defender Europe 2020 bude redukována. Souboj globálních problémů s militarismem, který je sám globálním problémem, ale ještě nebyl vyhrán.
Ruský nepřítel
Nejen z mapy je zřejmé, že hlavní část cvičení Defender Europe 2020 se odehraje u hranic Ruska. Vybraný termín manévrů je příznačný: od 20. dubna do 20. května. To znamená, že v době oslav 75. výročí ukončení evropské části 2. světové války budou poblíž hranic Ruska armády NATO harašit zbraněmi. Je zřejmé, že choroba v podobě pohrdání historickou pravdou, která zasáhla mnohé české konšely, řádí v celé Alianci.
Je těžké nalézt, kde to začalo, kdo je v daném případě oním pověstným „pacientem nula“. Nezapomenutelný je ale výrok Ursuly von der Leyenové, dnes předsedkyně Evropské komise. Ta v roce 2015 v rozhovoru pro noviny Bild, ještě v pozici německé ministryně obrany, komentovala západní úsilí o modernizaci vojenského arzenálu slovy: „Je lepší mluvit s Moskvou z pozice síly.“ Nejde jen o nesmyslný obsah onoho výroku, neboť kooperace je lepší pozice pro jednání s Ruskem než výhrůžky. Je tu také problém s tím, že ono citované moudro zaznělo 21. června, tedy v předvečer výročního dne jiného německého pokusu mluvit s Ruskem z pozice síly – 22. června 1941 nacistický Wehrmacht napadl Sovětský svaz. Současná pragmatická generace politiků řeší především otázky své kariéry a díky povětšině chabému vzdělání netuší, jaký je historických kontext jejich jednání, jaké jsou zákonitosti mezinárodní politiky – a jaké mohou být důsledky jejich konání či nekonání.
Ropa není koronavirus
Propad ceny ropy nezapříčinila nějaká choroba, ale to, že se Saúdská Arábie a Rusko počátkem března nedohodly na snížení těžby ropy. To znamená, že dosavadní úmluvy na úrovni OPEC+ by měly tudíž začátkem dubna přestat platit. Většina analytiků uvádí, že to byla Moskva, která dohodu v poslední fázi jednání vetovala. Jako pravděpodobný, byť neverbalizovaný důvod je uváděna snaha zabránit tomu, aby se do prostoru, který se uvolní omezením produkce ruské a saúdské ropy, nenatlačili američtí těžaři. Jak tomu bylo v minulosti nejen u ropy. Propad ceny ropy vytvořil novou situaci.
- Obvykle se uvádí, že rentabilita těžby břidlicové ropy, která učinila ze Spojených států největšího producenta této komodity na světě, se pohybuje kolem 40 dolarů za barel. Vládní S. Energy Information Administration odhadovala letošní cenu barelu WTI na 38,19 dolarů. Varovné hlasy ale připomínají, že podle analytiků investiční banky Morgan Stanley potřebuje průmysl břidlicové ropy letos 51 dolarů za barel, má-li financovat své kapitálové rozpočty. Nemluvě o splácení dluhů nebo o posílání peněz akcionářům. Cena barelu ropy WTI byla v neděli 32,9 dolarů za barel. Není to ale jediný problém s nízkou cenou ropy.
- Propad ceny znamenal okamžitě pokles kurzu rublu. 4. března se dolar prodával za 65,8 rublů, 12. března za 74,7 rublů. Za poklesem hodnoty rublu by mohla následovat rozpočtová a posléze sociální krize. Moskva ale tvrdí, že má rezervy, které jí umožní ustát cenu 20 dolarů za barel ropy čtyři až šest let – údaje se liší podle toho, kdo mluví. Fond národního bohatství Ruska hlásil k 1. březnu rezervy ve výši 123,4 miliard dolarů; zlaté rezervy Ruska vyrostly počátkem února na 2276,8 tun, tedy 562,3 miliardy dolarů. To by skutečně mohlo stačit, zvláště když se lze spolehnout na porozumění Číny, které jako největšímu dovozci pokles cen ropy vyhovuje. Je-li pravda, že celá situace byla záměrně vyvolána Kremlem, pak se i náhlé změny v ruské vládě stávají srozumitelnější. Dostupné informace zároveň naznačují, že bez dostatečných rezerv je Saúdská Arábie.
- V této situaci nemá Bílý dům příliš velký manévrovací prostor. Skrytý za závěsem mediálního zájmu o koronavirus by si ale mohl troufnout na nějakou dohodu s Kremlem. Snadné by bylo zrušit cvičení Defender Europe 2020. To ale nebude stačit. Nebezpečnou pravdou však je, že vysokým cenám ropy prospívá mezinárodní napětí. Brutální sankce USA vůči Venezuele a Íránu vytlačily tyto velké producenty ropy ze značné části mezinárodního obchodu, což jistě americkým petrolejářům napomohlo. Do hry se tak znovu dostává nejen washingtonskými jestřáby hýčkaný sen o válce s Íránem. Proto tolik nervozity kolem útoků na americké základny a základny šíitských milicí v Iráku minulý týden.
* * *
Ve svém prohlášení Generální tajemník OSN António Guterres hovořil také o tom, že pandemie koronaviru ukázala, že „mezi všemi členy naší lidské rodiny existuje pevné a nepřerušitelné spojení“. Tato nesporná pravda nemusí být ale pochopena. Nejde pouze o to, dohodnout se v rámci OPEC+ na nových kvótách – nutná jsou nová pravidla. Ta by měla mimo jiné zkrotit nenasytnost amerických byznysmenů a politiků. Politika „America first!“ spolu s prezidentskými volbami, dosud nezkroceným koronavirem a klesajícími cenami ropy namíchaly velmi nebezpečný koktejl. Ale třeba si to v Bílém domě uvědomují a naleznou cestu z krize ven. Začít by se dalo zrušením provokativních vojenských cvičení.
(Komentár uverejňujeme v spolupráci s českým názorovým webom !Argument)
