Postoje latinskoamerických států k rusko-ukrajinskému konfliktu lze rozdělit do tří skupin. Pravicové vlády většinou solidarizují s Kyjevem a odsuzují Moskvu, zatímco radikálně levicové režimy vyjadřují podporu Rusku. Ostatní země, bez ohledu na to, jaká vláda je právě u moci, vyzývají k mírovému řešení, odmítají válku a explicitně se nestaví ani na jednu stranu konfliktu. Jedná se např. o Mexiko, Peru a Ekvádor.
Mexický levicový prezident Andrés Manuel López Obrador prohlásil, že jeho země podporuje dialog a odmítá silové řešení a invazi: „Nepodporujeme žádnou válku. Mexiko je země, která vždy usiluje o mír a mírové řešení sporů.“
Brazilský pravicový prezident Jair Bolsonaro se vyhnul kritice Ruska a na sociálních sítích uvedl, že „jeho vláda chce prohlubovat přátelské a obchodní vztahy s ostatními státy včetně Ruska a Ukrajiny“. Oproti tomu viceprezident Hamilton Mourao v tiskovém prohlášení popřel neutralitu Brazílie, vyjádřil respekt ukrajinské svrchovanosti a nesouhlas s invazí na ukrajinské území.
Argentina odmítla použití vojenské síly a vyzývá Rusko, „aby přestalo s vojenskými operacemi na Ukrajině, respektovalo Chartu OSN a deeskalovalo konflikt“.
Dosluhující chilský pravicový prezident Sebastián Piñera odsoudil „ruskou ozbrojenou agresi a znásilnění ukrajinské suverenity a teritoriální integrity“. Dále dodal, že „se jedná o porušení mezinárodního práva a ohrožení životů nevinných lidí, míru a mezinárodní bezpečnosti“. Chile naléhá na Rusko, aby respektovalo Ženevské konvence. „Budeme spolupracovat s dalšími zeměmi, abychom našli mírové řešení konfliktu v rámci mezinárodního práva a Charty OSN,“ stojí v prohlášení chilského ministerstva zahraničí.
Kolumbijský pravicový prezident Ivan Duque na Twitteru odmítl „neospravedlnitelný útok Ruska proti ukrajinskému lidu, který ohrožuje světový mír“.
Paraguayský pravicový prezident Mario Abdo na Twitteru napsal, že Asunción „odsuzuje útoky na ukrajinský lid, znásilnění principů suverenity a mezinárodního práva a vyzývá k dialogu za účelem míru a světové stability“.
Venezuelský socialistický prezident Nicolás Maduro vyzval k mírovému řešení probíhající krize na Ukrajině, aby se předešlo další eskalaci konfliktu. Rovněž odsoudil porušování Minských dohod a označil nakládání NATO s dohodami za „výsměch“. „Venezuela vyzývá k návratu na cestu diplomacie prostřednictvím účinného dialogu mezi stranami zúčastněnými na konfliktu, aby se zabránilo eskalaci a byla zachována stabilita regionu,“ stojí v prohlášení ministerstva zahraničních věcí. Venezuelský šéf diplomacie vyzval k diplomatickému řešení konfliktu, ale odmítl „ilegální“ sankce uvalené na Rusko, blízkého venezuelského spojence. Caracas a Moskva posílily své bilaterální vztahy po návštěvě ruského vicepremiéra Jurije Borisova minulý měsíc.
Nikaragujský levicový prezident Daniel Ortega řekl, že „jeho země vyjadřuje solidaritu ruskému lidu a prezidentu Vladimiru Putinovi v boji, který ruský lid vede za mír.“
Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel, který se v Havaně setkal s předsedou ruské Dumy Vjačeslavem Volodinem, vyjádřil solidaritu s Ruskem „v souvislosti s uvalením sankcí a expanzí NATO k ruským hranicím“.
Honduras vyzývá k politickému řešení konfliktu na Ukrajině. Ministerstvo zahraničí „vyjadřuje hluboké znepokojení nad ruskou vojenskou operací a volá po návratu k respektování principů mezinárodního práva, jakožto základu mírové koexistence mezi státy, zatímco kategoricky odmítá užití síly“.
Guatemala vyjadřuje „hluboké znepokojení nad invazí ruských ozbrojených sil na suverénní území Ukrajiny a připojuje se ke globálnímu odsouzení tohoto neospravedlnitelného aktu, který ohrožuje životy statisíců lidí“.
(Text a foto: Vaševěc.cz 5. 3. 2022)
