Na V. sjezdu Československého svazu mládeže ve Sportovní hale v Praze 7 – Holešovicích v červnu 1967 jsem se potkal na toaletě s prezidentem Antonínem Novotným, v té místnosti se jeden s druhým nezdraví.
Hlava státu zaklela, proč tam nejsou ručníky, byť jenom papírové. Dal jsem mu za pravdu.
Na Fondu národního majetku a jeho privatizace se po roce 1990 odehrála podobná scéna; přítomní se srdečně zdravili na toaletě s tehdejším ministrem Jiřím Skalickým. Rozhodoval o majetku KSČ a SSM do rukou všeho lidu – a ani si neumyli ruce na WC. Přesto si s ním jeho podřízení ruce podávali.
Po volbě Václava Havla jsem byl jako novinář v reprezentačních prostorách Pražského hradu a byl jsem svědkem toho, jak přítomní po vzoru carských důstojníků házeli za hlavu broušený skleněný servis TGM s pětiznakovým emblémem Československé republiky. Nebyl jsem tam sám, ve Vladislavském sále byl při aktu i slovenský básník Lubomír Feldek a další. Mnozí komunističtí poslanci, kteří nového prezidenta skoro jednohlasně zvolili.
Andrzej Mleczko: „Něco na potenci. Rychle!!!“(2018)
Při nenadálé návštěvě vily Hany a Edvarda Benešových Václava Havla a Mariána Čalfy v Sezimově Ústí nesl kytici karafiátů v noci na jejich hrob pod Skalkou tehdejší správce. Oficiální hosté byli zaneprázdněni. Dali přednost lahváčům Budvaru.
Tehdejší vedoucí Úřadu vlády podle svědectví personálu nechal pokácet pilami zahraničních dřevorubců 22 stromů, které Benešovi vysadili spolu s generálem Janem Syrovým.
O pár let později jsem našel v Benešové zahradě v Sezimově Ústí trikolorové stuhy z věnců, které na hrob Hany a Edvarda Benešových položil prezident Václav Klaus. Schraňuji je dosud v panelákovém bytě. Prý za první Československé republiky musely být insignie z oficiálních věnců archivovány ve státním archivu.
Já je našel na hnoji.
Později se v Národním památníku na Vítkově konal posametový happening a Mirek Topolánek tančil na sarkofágu Klementa Gottwalda a jiných tam uložených revolucionářů. Zaznamenal denní tisk a odvysílala televize. Podobná atrakce se konala v podsklepení pražského megalomanského Stalinova pomníku u příležitosti narozenin pozdějšího ministra zemědělství Ing. Petra Bendla, kde podle denního tisku jubilant obdržel od své ženy hodinky za 150 000 Kč.
Inu, kdo umí, umí, kdo neumí, učí.
V posledních hodinách se rozvířila událost, stará pár let, kolem rozjásaného privátního koncertu nynějšího předsedy Parlamentu Radka Vondráčka ve sněmovním sále, kde tehdy probíhala generální rekonstrukce. Podle názoru několika politiků došlo k znesvěcení symbolu.
Nikomu nevadilo, že hned krátce po sametu se musely vyměnit parkety, poškozené během několika dní jehličkami zákonotvorkyň.
Pachatel se tentokrát na doporučení předsedy vlády Andreje Babiše omluvil sdělené veřejnosti – jako za klukovinu. Ty předchozí pachatele neměl kdo napomenout. Ten, kdo mohl, si oblékl tričko s nápisem Fuck of KSCM!
Teď jsem se od jednoho lidoveckého poslance dozvěděl, že se tam Radek Vondráček choval jako se chovali bolševici, když šturmem dobili Zimní palác ve Smolném.
Andrzej Mleczko: „Pospěš si, ráno abdikuji!“ (2018)
Kdysi mi vyprávěl předpřevratový truhlář ze Správy státních budov, jak musel opravovat karetní stolek, u něhož vykládal karty předseda vlády České republiky Josef Korčák. Úderem do stolku, do jeho desky, kus urazil, takovou měl sílu. Musím říct, že jsem se po létech s ním potkal v zaplivané čtyřce a rád mi to potvrdil.
I to, že jej po odchodu z funkce kolega učil jezdit Prahou v tramvajích MDH. Nebyl sám. Později jiné po odchodu mimo službu učili, jak zacházet s mobilem a jak místo ořezané špičce tužky nakládat s počítačem. Dotyková generace se jim potají, avšak ráda, už vysmívala.
Když jsem skončil rozhovor a fotografování herce Lubomíra Lipského v Divadle ABC a vyšel jsem na tramvajovou refýž ve Vodičkově ulici, na samém prahu Václavského náměstí, dali jsme se do hovoru s hercem Svatoplukem Benešem. Míjela nás prezidentská limuzína německé provenience s prezidentskou standardou. Ve voze seděl za volantem řidič z ochranky a vzadu prezidentský pes Ďula s paní Olgou Havlovou. Od herce jsem zvěděl, že určitě jeli z veterinární prohlídky u tehdejšího ministra zemědělství MVDr. Bohuslava Kubáta, který obor vystudoval.
Takže mnoho povyku pro nic za nic.
Prý byly zneuctěny státní symboly!
