Postoj Dillí k ukrajinské krizi je také třeba vnímat v kontextu trojúhelníku Rusko-Čína-Indie
Okamžitá reakce Indie na ukrajinský konflikt byla zdrženlivá, neutrální a zaměřená na zajištění bezpečnosti svých občanů na Ukrajině. Několik hodin poté, co začala ruská vojenská akce, indický premiér Nárendra Módí telefonoval s prezidentem Vladimirem Putinem a naléhal, aby bylo okamžitě zastaveno veškeré násilí. Zopakoval důraz Dillí na diplomacii a „čestný a upřímný dialog“ mezi Ruskem a NATO.
Dne 26. února 2022 hlasovala Rada bezpečnosti OSN o rezoluci požadující, aby Moskva okamžitě zastavila útok na Ukrajinu a stáhla všechny jednotky. Indie byla mezi třemi zeměmi, které se zdržely hlasování, spolu s Čínou a Spojenými arabskými emiráty. Indický zmocněnec při OSN vyjádřil „politování nad tím, že byla opuštěna cesta diplomacie“. Indie se také zdržela hlasování o procedurální rezoluci svolat mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN. Módí rovněž telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jemuž vyjádřil „hlubokou soustrast ze ztrát na životech a majetku“, ale zdržel se přímé kritiky Ruska.
Vztah Indie-Rusko je oficiálně charakterizován jako „zvláštní a privilegované strategické partnerství“. Dohoda mezi Moskvou a Dillí se datuje desítky let zpět. Přestože svazek již není de facto aliancí, jakou býval v 70. a 80. letech, Moskva zůstává pro Dillí důležitým strategickým partnerem na stejné úrovni jako USA. Indie a Rusko nemají žádné významné oblasti neshod a sdílejí základní zájem na multipolární rovnováze sil v Eurasii. Dillí spoléhá na Moskvu, pokud jde o většinu dováženého vojenského vybavení, technologie jaderných ponorek a některé životně důležité technologie pro vesmírné projekty. Vrcholem indicko-ruské obranné spolupráce byl kontrakt v hodnotě 5,43 miliardy dolarů na systém protivzdušné obrany S-400, kterou Rusko začalo dodávat v prosinci 2021. Ruské zbraně jsou zásadní pro schopnost Indie čelit její hlavní vnější hrozbě – Pákistánu. Indie však má hraniční spory i s Čínou, ačkoliv obě nejlidnatější země světa jsou partnery v rámci uskupení BRICS.
Za neochotou Indie odsuzovat ruské akce vůči Ukrajině jsou možná také ideologické faktory. Konflikt o Ukrajinu může mít určité paralely s historickými traumaty Indie. Fragmentace Sovětského svazu, která vedla ke zrodu nezávislé Ukrajiny, nebyla nepodobná rozdělení Britské Indie v roce 1947, z níž vznikly Indie a Pákistán – dvě kulturně blízké, avšak antagonistické entity. Za Módího se Indie vyvíjí neliberálním a nacionalistickým směrem podobně jako Rusko za Putina. Indie nemá v Evropě mnoho významných bezpečnostních zájmů, což pomáhá vysvětlit její relativní rezervovanost vůči ukrajinské krizi. Nicméně mnoho válečných lodí indického námořnictva závisí na ukrajinských plynových turbínách, včetně těch, které jsou ve výstavbě v ruských loděnicích. Dillí má tedy národní bezpečnostní zájem na tom, aby si neodcizilo Kyjev. Dalším důvodem opakovaných výzev Indie k zastavení násilí, deeskalaci a řešení situace diplomatickou cestou jsou vysoké ceny energií, které mohou negativně ovlivnit napjatou indickou ekonomiku.
Postoj Dillí k ukrajinské krizi je také třeba vnímat v kontextu trojúhelníku Rusko-Čína-Indie. Indie hovořila o „legitimních zájmech“ Ruska v souvislosti s anexí Krymu v roce 2014, což by se dalo interpretovat jako pozice implicitní podpory Moskvě. Naproti tomu Peking si tehdy udržoval neutrálnější pozici. Indie se od té doby také zdržela hlasování nebo hlasovala proti rezolucím OSN o Krymu odsuzujícím Rusko. Jak se však ukrajinská krize dále rozvíjí, zdá se, že Čína začala více podporovat Rusko. Ministr zahraničí Wang I během telefonátu se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem zmínil „oprávněné obavy Ruska ohledně bezpečnostních otázek“. Indie nic takového nezmínila a ve srovnání s ČLR zůstává v současné krizi více neutrální. Klíčovým zájmem indické zahraniční politiky je, jak ukrajinská krize – a její nepředvídatelný výsledek – ovlivní vztahy Moskvy s Pekingem. Není pochyb o tom, že bezpečnostní chaos v Evropě a ostrakizace Ruska ze strany Západu posouvají Moskvu dále směrem k Pekingu. Pokud se ruská závislost na Číně prohloubí a západní odsouzení Ruska zesílí, „privilegované partnerství“ mezi Dillí a Moskvou by mohlo být vážně ohroženo.
(Text vyšiel na Vaševěc.cz 29. marca 2022)
