Nebo snad s Evropskou unií? Turci se naštvali na Rakousko kvůli rušení mešit, zatímco Evropská unie na Maďary kvůli Orbánovu plotu, na Čechy pro Babišovo Čapí hnízdo, na Poláky, že netancují, jak ona píská, a na nás všechny kvůli kvótám. Doba, zdá se, přeje nótám.
My starší ovšem víme ze školy, že dějiny byly plné tureckých (a islámských) pokusů o ovládnutí Evropy. Turky musel svého času zastavit až před Vídní polský král Jan III. Sobieski a v jeho vojsku i čeští vojáci. Pravda, dneska za námi stojí NATO, ale co za to? Zadarmo to asi nebude. A protože atlantická svatá aliance považuje za největší hrozbu Putinovo Rusko, vypadá to, že budeme muset vyslat do Pobaltí mnohem víc vojáků než jen nějaký ten prapor.
Ale co potom s Turkem? Turecký prezident Erdogan si u Rusů už před časem vyžehlil svůj průšvih se sestřeleným vojenským ruským letadlem a dneska je s Putinem jedna ruka. Skoro jako Donald Trump s Kim Čong unem, i když tu kvalitu ten kamáráčoft přece jen ještě nemá. Turecko je totiž stále členem NATO a má jednu z nejsilnějších armád na světě, zatímco Evropa je se Spojenými státy de facto v obchodní válce. Nepovede ono to všechno k rozpadu NATO a tradičních spojeneckých svazků?
Osobně bych to tipoval na vytvoření nových geopolitických os z Číny, Ruska a Turecka na straně jedné a Ameriky, Japonska, Koreje (sjednocené pod velkým vůdcem Kim Čong unem) na straně druhé.
Kam se pak máme vrtnout my, to ovšem nevím. Věčná škoda že Tomáš Baťa nerealizoval svůj plán koupit v Jižní Americe kus Patagonie a přestěhovat tam český národ. Na jihu je tam sice kurevská zima, ale v Evropě začíná být zatraceně horko. A prognóza nestojí za zlámanou grešli.
Tady je prostě dobrá rada drahá. A výzvě „Babo raď!“ chybí relevantní adresátka, protože bulharská baba Vanga je po smrti, ruská baba Jaga nevylézá ze své chaloupky na kuří nožce a německá baba Angel je ráda, že je ráda. Zatím se zmohla jen na přiznání, že zvát migranty byla chyba, ale i na kritiku poválečného odsunu Němců z východní Evropy.
Že by nám ty islámské emigranty chtěla nacpat jaksi v zastoupení? Za ty chudáky odsunuté Němce? To už bych dal přednost návratu Sudeťáků. A navrhuji kvótu – přijímat jednoho žijícího a kdysi odsunutého sudetského Němce za jednoho žijícího Čecha či českého Žida, který přežil nacistický koncentrák!
Tedy pokud by do toho našeho zemského ráje vůbec chtěli. Podle některých ryzích demokratů, kteří vidí jako hlavní překážku demokracie volby a všeobecné hlasovací právo, spěje Česko k nové totalitě. Stopadesátikilový Bernd Posselt, šéf sudeťáckého Landsmanschaftu, (jehož hlas má nějakou váhu!) nás dokonce varoval před návratem ke komunismu!
No nevím. Nedávno jsem byl na pohřbu Jany Moravcové-Neumannové, dobré spisovatelky, výborné rusistky a skvělé kamarádky, která svého času dělala i zástupkyni šéfredakrora nakladatelství Československý spisovatel. Tenkrát se k ní chovali mnozí autoři i redakční kolegové jako glycerinové čípky. Na pohřbu jsem je však mohl spočítat na prstech své pravé ruky, na které mi chybí malíček. To na novou totalitu moc nevypadá.
Mimochodem, Jana Moravcová psala také pozoruhodné detektivní příběhy s otevřeným koncem. Takovým příběhem je zatím i kauza Čapí hnízdo a s ní související těžký porod nové české vlády, která je už na spadnutí – jenže možná i na padnutí.
Ale o tom až v mém příštím, na dobu léta asi posledním sloupku.