Týden po uvedení do kancléřského úřadu Angela Merkelová předstoupila ve středu (21. 3.. 2018 – pozn. Slovo) před Bundestag, aby narýsovala svou politiku ve svém čtvrtém čtyřletém období Zatím co v roce 2005 vystupovala sebevědomě, v roce 2009 jako jako zkušená kancléřka, v roce 2014 hovořila v sedě pro své zranění, které utrpěla při lyžování. Bylo to více jak symbolické, protože následné čtyřleté období stálo křesťanské unionisty CDU/CSU miliony voličů a sociálně demokratický partner dosáhl nejhoršího poválečného výsledku.
Její pokus o vytvoření nové vlády bez sociálních demokratů, tzv. jamajské koalice se zelenými a liberály, ztroskotal. Teprve po šesti měsících se jí podařilo tak opět se sociálními demokraty, kteří během této doby dvakrát vyměnili své vedení, sestavit novou vládu. To za cenu značných personálních ústupku, kdy ze svých rukou vydala důležitá ministerstva financí a vnitra. Avšak zřejmě ani to nepomohlo při hlasování o jejím kancléřském křesle, kdy zřejmě třicet pět koaličních poslanců zřejmě převážně sociálních demokratů v tajném hlasování pro ní nezvedli ruku. Byla tak charakterizována jako politička, která v době svého dvanáctiletému vládnutí dostala nyní nejmenší podporu na přechodnou dobu, ve které bude muset připravit svého nástupce.
K této situaci také odpovídala její vystoupení do příštího volebního období. Opírala se o koaliční dohodu uzavřenou spolu se sociálními demokraty a bavorskou sesterskou CSU. Zřejmě si byla vědoma nabádání spolkového prezidenta, který ji při předání kancléřského dekretu upozornil, že její vláda bude muset hovořit jinými slovy než předchozí. Bylo 13.02 hodin, kdy Angela Merkelová zahájila po čtvrté během své kariéry vládní prohlášení po 171 dnech jednání o velké koalici, která po hlasování byla novináři nazývána ironicky malou. Zahájila ji prohlášením, že se Německo poněkud za poslední léta změnilo, kdy společnost se polarizovala, kdy před tím banální věta „My to zvládneme“ stala se středem debaty. Tuto změnu také při loňských zářijových volbách koaliční strany silně pocítily. Přesto že si Německo ekonomicky dobře vede, mnoho lidí si začíná dělat starosti o svou budoucnost, což štěpí společnost. Proto spolupráce v příštích čtyřech letech je hlavním obsahem 177 stránkové koaliční dohody, kdy násilí, nepřátelství a antisemitismus v právním státu nesmí míst místo.
V tomto smyslu je nutno respektovat, že zde žije na 4,5 milionů muslimů a že islám se stal částí Německa. I když jmenovitě nehovořila o předsedovi bavorské sesterské strany CSU Horstu Seehoferovi, byla to kritická odpověď na jeho prohlášení, že „Islám do Německa nepatří“. Merkelová v této souvislosti upozornila, že společnost musí být stmelena.
Základem toho je rodina, která musí tvořit toto společenství. Proto koaliční dohoda počítá se zvýšením finanční podpory dětí, protože jejich chudoba je hanbou. Stejně tak je nutno podporovat výstavbu sociálních bytů a zlepšení zdravotní a sociální péče, jakož i vzdělání s cílem generační spravedlnosti. Velkou pozornost věnovala přitom imigrační politice a integrování uprchlíků do společnosti. Přitom souhlasí, že roční kvóty se mohou maximálně pohybovat kolem 200 tisíců skutečně potřebných osob a postupně se rozloučit s těmi, kteří v Německu hledají pouze sociální výhody.
Věnovala se i zahraniční politice a ostře kritizovala Rusko, Turecko a obchodní politiku Spojených států. Především pak situaci v Sýrii jak z hlediska tureckých útoků proti Kurdům, tak ruské podpoře Assadova režimu. Upozornila, že je nutno najít řešení ukrajinské krize a to ve smyslu dodržování minských dohod. Rozhodnutí Donalda Trumpa zvýšit daně za hliník a ocel označila za protiprávní. Podle názoru spolkové vlády to poškodí světový obchod.
Jako první na dvouhodinový projev reagoval předseda frakce největší opoziční strany AfD Alternativy pro Německo Alexander Gauland. Obvinil Merkelovou, že svou politikou otevřených hranic pro uprchlíky rozštěpila Evropu. Mnoho zemí, jmenovitě jmenoval i Česko, se plným právem postavilo proti porušování svých hranic a suverenity.
Též představitel liberální FDP Christian Lindner ostře kritizoval spolkovou vládu a to za neseriozní finanční politiku. Varoval přitom před představami francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o evropských reformách.
Šéf frakce strany Levice Dietmar Bartsch kritizoval růst vládního aparátu, kdy byly zvýšeny o desítky míst stavy na ministerstvu vnitra, financí a kancléřství.
Představitel Zelených Anton Hofreiter slíbil tvrdou opozici. Chtějí zabránit tomu, aby tři koaliční strany nevytvořily černo-rudou nedobytnou pevnost, ale aby se zabývaly argumenty opozice.
Po třech hodinách generální debaty Bundestag přešel pak k projednávání otázek budoucí zahraniční, obranné a rozvojové politiky. Ohlasy na vystoupení Angely Merkelové jsou smíšené a hlavně si kladou otázku zdali její politika bude stačit na nastávající tři a půl roku.
Uverejené v spolupráci s českým názorovým portálom Vaševec.cz
Foto: bundestag.de
