Mikulášská

Afročešky chodí pěšky,
vokouni se třou,
spravedlnost to má těžký,
když na vnitru lžou.

V noci topím na osmnáct,
ve dne bez dvou na dvacet,
do Lidlu jak na apelplatz –
kapsy musím obracet.

Snad mi svatej Mikuláš
přenechá svůj teplej plášť
a ukecá Em Cé Putnu,
ať mi dodá uhlí putnu,

snad mě vládní signály
svou vroucností opálí
jako slunce v Kataru,
ty, co kopou po staru.

Já tě prosím, andělíčku,
vyslechni mou modlitbičku,
pošli naše vůdce k čertu
a naděl nám aspoň meltu!