17. listopad 1939. A co mu předcházelo…

Česko-Slovenská republika zanikla 15. března 1939. Česká část byla okupována německou brannou mocí Wehrmachtem. Vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava se stala součástí Velkoněmecké říše.

Počasí v den okupace bylo pošmourné. Nebe bylo zatažené, dešťové přeháňky se sněhem, havrani se snášeli nízko nad zemí jako předzvěst toho, co český národ očekává v budoucích letech. Odpor proti okupaci se projevoval takřka ihned letáky a ilegálními tiskovinami s výrazně protiněmeckým obsahem. Vznikaly odbojové organizace Obrana národa, Petiční výbor věrni zůstaneme a sokolská odbojová organizace Jindra. Národ neklesl na mysli. V dubnu se sešlo na Národní pouti na Řípu asi 60 000 lidí! Druhého pohřbu Karla Hynka Máchy 7. května 1939 na pražském Vyšehradě se zúčastnily desítky tisíc lidí. Na pohřbu promluvil kanovník vyšehradské kapituly Msgre. Bohumil Stašek. Pro vaše prababičky a pradědečky, kteří tehdy byli malými dětmi, to byl zážitek na celý život. Nebyl jsem na Vyšehradu, ale dobře se pamatuji na fotografii z tohoto pohřbu, která byla uveřejněna v časopise pro děti s názvem Punťa. Na Svatovavřineckou pouť do Domažlic 14. srpna 1939 bylo vypraveno 29 zvláštních vlaků a velké množství autobusů. Ke shromážděným poutníkům opět promluvil Msgre. Bohumil Stašek. Neohrožená slova vyšehradského kanovníka pochopitelně neunikla pozornosti okupantů. Nedlouho po Vavřinecké pouti byl Msgre Stašek zatčen a do konce války vězněn v koncentračním táboře Dachau. Poutě konané průběhem roku 1939 postupně získávaly charakter národních manifestací. Nacisté si uvědomovali nebezpečnost těchto akcí, která mohla vyvrcholit státním svátkem 28. října 1939.

Aby předešla střetům obyvatelstva s německou mocí při oslavách 28. října, protektorátní vláda tento den prohlásila za pracovní. Již od časného rána 28. října 1939 vycházeli lidé ze svých domovů s trikolórami na kabátech, aby tak připomenuli 21. výročí vzniku Československa. V Praze se na Václavském náměstí sešly desetitisíce, které provolávaly slávu Masarykovi, Benešovi a Československé republice. Česká protektorátní policie místo rozhánění demonstrace s demonstranty sympatizovala. Němci nasadili na potlačení manifestací ozbrojené oddíly SS, k nimž se dobrovolně připojili pražští Němci a němečtí studenti. Gestapo je vybavilo revolvery. Zásah byl velice brutální, do davu se střílelo ostrými náboji. V Mezibranské ulici byl zastřelen pekařský dělník Václav Sedláček a v Žitné ulici postřelen student medicíny Jan Opletal. Nepokoje pokračovaly až do večerních hodin. Do ulic vyšlo celkem na 100 tisíc lidí, asi 400 lidí bylo zatčeno a 15 demonstrantů bylo vážně zraněno.

Výstřelem zraněný MUC. Jan Opletal byl operován  na klinice prof. Arnolda Jiráska na Karlově náměstí. Dne 11. 11. v 11:45 hodin na následky střelné rány zemřel. Jana Opletala již delší dobu sledovalo gestapo, když na studentských schůzích vlastenecky vystupoval. Smrt Jana Opletala nebyla způsobena náhodně zbloudilou kulkou, ale byla to gestapem předem plánovaná vražda, kterou spáchal jeden z německých studentů. Slavnostní pohřeb Jana Opletala se konal 15. 11. 1939 na Albertově za hrobového ticha a asistence české protektorátní policie. Při ukládání rakve do pohřebního auta zazněla národní hymna. Poté byla rakev převezena na nádraží a odeslána na Moravu do Janovy rodné obce Náklo.

Pohřeb Jána Opletala. Zdroj: Dějiny Prahy, Státní nakladatelství politické literatury, 1964.

Demonstrace, která následovala a které se zúčastnily tisíce lidí, se změnila v protest proti německé okupaci. Pozdější svědectví vedou k domněnce, že srážky s pořádkovými německými oddíly byly záměrně vyvolány gestapem, aby byly následně použity k brutálním zákrokům proti Čechům. Český národ měl být zastrašen, aby upustil od dalších protestů proti německé okupaci a v pokračování odbojové činnosti. Den po pohřbu byl na mimořádné poradě v Berlíně schválen plán „Sonderaktion Prag von 17. November 1939.“ Hitler, který poradu řídil, na ní prohlásil: „15. březen byl můj velký omyl. Lituji, že jsme s Čechy nenaložili jako s Poláky. Události 28. října a 15. listopadu ukazují, že Češi nezasluhují jiný osud (…). Proto nařizuji: Zastavení českých vysokých škol na tři roky… Jakékoliv demonstrace dát ihned potlačit… Nebudu se ostýchat do ulic postavit třeba i děla. Do každého hloučku se bude střílet kulomety. Bude-li ještě nějaká demonstrace, srovnám Prahu se zemí.“

V noci z 16. na 17. listopadu němečtí pořádkoví policisté za přispění jednotek SS nekompromisně vykonali rozkaz německého vůdce. Natrvalo uzavřeli všech deset českých vysokých škol, devět vedoucích představitelů vysokoškoláků v Ruzyni popravili, 1200 studentů zbili a odvlekli do koncentračních táborů Sachsenhausen a Oranienburg. Vše bez soudu!!! Bez důkazů, že se něčím provinili. Bezodkladně, ještě v téže noci! Za stanného práva by byl alespoň formální soud. S českými studenty zacházeli hůře než se Židy, kteří byli určeni k vyhlazení. Po intervenci prezidenta Emila Háchy byli studenti postupně propouštěni z koncentráků domů, poslední v roce 1943. Nevrátilo se jich 36.

Zavření vysokých škol bylo prvním krokem germanizace českých zemí, následovalo rušení českých gymnázií a dalších středních škol. Pro český národ připravili němečtí okupanti týž osud, jako postihl Židy. Kdo bude shledán vhodným poněmčení, bude poněmčen, kdo ne,… odpovězte si sami!

Mezinárodní den studentstva byl vyhlášen v roce 1941 v Londýně při příležitosti druhého výročí těchto událostí. To se stalo na zasedání Mezinárodní studentské rady, jehož se zúčastnili delegáti z 26 zemí. Pojmenování 17. listopadu „Mezinárodní den studentstva“ musí být tomu datu navráceno!

Měli bychom si ale připomínat i 28. říjen 1939, který byl projevem vlastenectví a odvážného postoje národa proti ozbrojeným okupantům. Byly to události, které dokazují, že český národ nebyl zlomen Mnichovem ani otráven výpary z hnědého bahna 188 dnů Druhé republiky!

Připomínejme mladým nejen mučednictví, ale odvahu a hrdinství našich předků, kteří bojovali za svou vlast, za Česko-Slovenskou republiku!

(Celkovo 115 pozretí, 1 dnes)

Ďalšie články:

Facebook
Telegram
Twitter
Email

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Účet Klubu Nového slova – IBAN: SK8211000000002624852008
variabilný symbol pre Slovo 52525

Týždenný newsletter