Kolaps. Toto slovo jsme během pátku slyšeli od řady českých politiků v souvislosti s trhem s elektřinou. Aniž to Ivan Hoffman tušil, napsal pojednání o tom, jak se z kolapsu rodí nový svět a mnozí v něm objevují to, čemu se lidově říká „Amerika“. Kolik takových Amerik tento podzim ještě objevíme?
Kdo za mého dětství „objevoval Ameriku“, byl pro smích. Amerika byla přece definitivně objevena. Dnes, kdy nám včerejší „americká“ samozřejmost mizí před očima a pod rukama, je zde najednou příležitost Ameriku opět dobrodružně objevovat. Amerikou se totiž stal přirozený svět, kontinent, který je třeba najít tam, kde je, kde odjakživa byl, jen jsme ho přestali kreslit na mapu.
Inspirací ke znovuobjevování kdysi objeveného je komplexní, všeobecná krize, pramenící ze skupinového sebeklamu, že jsme něco, co nejsme, že dokážeme něco, co nedokážeme, a že nás čeká něco, co nás nečeká. Nekompetentními demokratickými elitami jsme se nechali zavléct do bodu, ze kterého již není návratu. Žijeme v kulisách vytunelovaného světa, v systému, který už nejde opravit, jehož demontáž je součástí řešení, a nic na tom nemění, že si to nechceme připustit. Útěšné je, že Franz Kafka v jednom svém aforizmu říká o bodu, počínaje kterým již není návratu, že „toho bodu je třeba dosáhnout“.
Někteří objevovatelé Ameriky už konstatují, že je zapotřebí, aby se výroba vrátila „domů“, že je riskantní nechat si vše vyrábět v Číně. Ameriku už začínají objevovat ekonomové – těm chytrým je jasné, že reálná ekonomika vždy nakonec vítězí nad finančními spekulacemi. Konkrétním příkladem objevení Ameriky je kupříkladu poznání, že bez levného a dostupného plynu nemůže přežít byznys založený na levném a dostupném plynu: našim liberálním mořeplavcům se z mlhy vynořuje Amerika ve chvíli, kdy se zavírají továrny na hnojiva.
Globální chaos vyvolá potřebu lokální soběstačnosti a kolabující logistika bude příležitostí objevit Ameriku v tom, že věci, bez kterých se v životě neobejdeme, mají být kvalitní, jednoduché, udělané tak, aby je průměrně zručný člověk svedl sám opravit. Mezi důležité objevy Ameriky pak určitě bude patřit zjištění, že člověk nežije na zeměkouli, ale v konkrétním regionu, ve společenství, kde jsou konkrétní lidé odkázáni jeden na druhého, a proto je třeba na regionální úrovni objevit dělbu práce.
Největším dobrodružstvím bude objevování Ameriky pro generaci, jež snila o kariéře influencerů, júťjúberů, když při srážce s realitou zjistí, že jim na řešení reálných problémů chybějí aplikace v mobilech. Tito odchovanci virtuálního matrixu se zřejmě ocitnou v divočině přirozeného světa ze dne na den, neboť kostky domina už padají, a není toho, kdo by to mohl zastavit. Právě naopak: progresivisté publikují optimistické prognózy, ve kterých profesích se bude masivně propouštět kvůli automatizaci, robotizaci a globalizaci. Evidentně nepředpokládají, že by lidé v budoucnu museli pracovat.
To nejdůležitější, co objeví pozůstalí z potopeného Titaniku, budou oni sami. Na troskách starého světa, aktuálně tedy na skládce plastů a mikročipů, mezi vraky elektromobilů a raketoplánů, bude jako vždycky v historii lidstva postávat skupinka podnikavých zvědavců, kteří se neštítí práce a v troskách minulého uvidí svou příležitost, výzvu nějak s tímto světem naložit. A možná ani nebudou tušit, že se chystají objevit Ameriku!
(Text vyšiel na ParlamentníListy.cz 27. 9. 2022)
Úvodné foto: Archív Ivana Hoffmana
